Balkánský poloostrov byl vždy místem prolínání kultur. Ať už si vezmeme kterýkoliv národ, vždy najdeme stejné prvky kultury. Může za to právě střídání vládnoucích civilizací na Balkánu. Pojďme se podívat na pokrmy, které mají tyto země společné.
Kuchyně celého poloostrova je silně ovlivněna orientálními vlivy, tedy hlavně osmanskými (tureckými). Jednotlivé národy také asimilovaly řadu slov z turečtiny (bosensky se hrnek řekne stejně jako turecky – fildžan, podobně jako káva – kahva). Tyto zvyky přetrvaly i u národů, které mají odpor k islámu a Turecko vidí jako pokračovatele Osmanské říše. Mluvíme teď o Srbech, jejichž pokrmy i některá slova pocházejí z Turecka. Pro člověka, který z Balkánu nepochází, se může zdát nepochopitelné, proč mezi sebou národy bývalé Jugoslávie tolik válčily, když mají společnou kulturu. Odpovědí je mnoho, ale žádná asi nebude dostačující. Podívejme se tedy na jednotlivá jídla a jejich lokální obdoby v různých balkánských zemích.
Burek
Symbol Balkánu. Naleznete jej všude – v Chorvatsku, Bosně, Bulharsku, Řecku, Makedonii... a nejen tam. Burek je jídlo, které si našlo cestu do většiny kultur, jež kdy přišly do styku s Osmanskou říší, odkud toto pečivo pochází. Jedná se o smažené pečivo plněné sýrem nebo masem. K výrobě je použito tenké těsto zvané filo, jedná se vlastně o listové těsto, ale místo másla je při výrobě použit olej. V Bosně a Hercegovině se pod pojmem burek skrývá těsto filo plněné hovězím masem, pro verzi se sýrem mají název sirnica, v Srbsku má burek kruhový tvar. Najdeme jej však i mimo Balkán, například na Krymu nebo v Tatarstánu, kde je nazýván Çibörek. Nejčastěji je konzumován s nápojem zvaným ayran (ajran), pocházejícím z Blízkého východu. Jde o jogurtový nápoj – směs vody a soli s jogurtem, obvykle se podává našlehaný. Burek je každodenní jídlo snad každého Balkánce, proto si jej může dovolit i spořivý Čech, ať už jede do Chorvatska, Bosny či Bulharska nebo Černé Hory. Cena burku i s ajranem se pohybuje kolem 50 Kč, obvykle jej koupíte v pekárně, nebo v místě zvaném buregdzinica.
Ćevapi
U nás známé jako čevapčiči (pod stejným názvem je znají v Chorvatsku, ovšem příprava je jiná). Jde o malé válečky (šišky) mletého hovězího a jehněčího masa, používá se na ně speciální směs koření zvaná čubrica. Podávané jsou v bílém chlebu, který je podobný řecké pitě a říká se mu somun. Jako příloha je podávána cibule a hořčice a někdy ajvar. Že nevíte, co to je? Tak čtěte směle dál.
Zimnice
Nebojte se, nejde o nepříjemný pocit při horečce, nýbrž o zimní stravu. Přesně tak, na Balkáně se ještě zachovalo stravování závisející na roční době. Součástí zimního jídelníčku jsou v hojné míře zavařeniny, mezi nimi figuruje ajvar – pomazánka (čamaláda) z pečených červených paprik, lilku, česneku a chilli. Důvodem, proč se konzumuje v zimě, je jeho schopnost rozehřát organismus. V Bulharsku mají obdobu této pomazánky také, nazývají ji lutenice, na rozdíl od Srbů přidávají také rajčata.
A co k pití?
Ayran jsme již probrali, zmíníme tradiční pálenku rakiji, ale ta je celkem známá. Z tradičních nápojů musíte vyzkoušet bozu – sladový, fermentovaný nápoj vyráběný většinou z kukuřice. Má hustou konzistenci a sladkou chuť, bývá dochucován skořicí. Díky fermentaci má nízkou hladinu alkoholu, ale pijí jej i muslimové. Velmi častou je také káva vařená v džezvě a oslazená tradičním bonbonem lokum.
ZDROJE:
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
