Prostořeká Krnda, rozzlobení živnostníci, šikanovaná média, rány od Kalouska. Babiš dostává zabrat. Možná není jako oni, ale není spíše ještě horší? Bude líp nám či jen Babišovi?
Možná paradoxně právě dosazení Krnáčové do čela magistrátu byl zlomový moment, kdy se ač na venek roztržitý tak ve skutečnosti vypočítavě rozvážný Babiš opojen mocí přestal kontrolovat. „Krnda“ sice zpočátku prošla celkem hladce, ale netrvalo dlouho, než se jí začaly vršit eskapády, které sice nebyly až tak závažného charakteru, nicméně nepřispěly k obrazu hnutí ANO jakožto seskupení „pracovitých a poctivých profesionálů“. Sebevědomému Andrejovi začaly pomaličku tát ledy pod nohama.
Malým podnikatelům a živnostníkům začalo pořádně blikat červené světélko až v momentě, kdy začalo ANO (a obzvláště jeho lídr) až fanaticky a demagogicky prosazovat svůj návrh tzv. „chorvatského modelu“ registračních pokladen. Přestože se Babiš nechal již dříve slyšet, že podpora malého a středního podnikání „je na prd“, teprve jasně artikulovaný a mířený krok značně komplikující již tak složitou situaci středostavovským byznysmenům probral celkem početnou část obyvatelstva z deliria, a ta začala pochybovat jestli akronym ANO neznamená spíše než „Akce Nespokojených Občanů“, „Akce Nespokojeného Oligarchy“.
Babíš se najednou objevil v situaci, kdy mnohým lidem přestalo stačit, že se za rok a půl v parlamentu ANO podařilo vyhnout zásadnějším nepříjemným kauzám a začali se ptát, co hnutí udělalo pro to, aby bylo líp. Přece jen v situaci, kdy se nějaká změna v legislativě dotkne přímo obyčejných občanů, se jejich pozornost odvrátí od zástupných problémů jako jsou například téměř týdně odměřené kauzy a opilecké bláboly ze své pozice vlastně skoro neškodného prezidenta Miloše Zemana. Zatímco dlouhou dobu Babišovi až s podivem lehce procházelo členství v KSČ, údajná, leč pravděpodobná, spolupráce s StB, všudypřítomné zvěsti o konfliktu zájmů a obklopování se některými podezřelými individui, v posledních týdnech či měsících se „Bureš“ dostal pod lupu veřejnosti, médií a nesmlouvavou palbu opozice.
TOP09 a spol. přes občasné výpady nechávali Babišovi až podezřele dost prostoru dýchat. Útočit na ANO a priori v situaci, kdy jejich politická hvězda rychle stoupala k obloze, by bylo však přinejmenším netaktické a zavánělo by to frustrací například z neúspěchu v komunálních volbách. Babiš dosáhl bodu, kdy začal být příliš arogantní a sebejistý a sám připravil svým odpůrcům půdu, aby jej mohli začít pořádně grilovat. Ne, že by v minulosti neměl úlety - jako bylo vyhrožování finanční kontrolou týdeníku Echo24, kterému koneckonců i dostál - tedy pokud nezaúřadovala náhoda rovnající se asi pravděpodobnosti vyhrát miliardový jackpot ve Sportce.
Takhle se choval Andrej ještě jako "občan" Babiš. Nezdá se, že bude líp.
Jednotlivě dokázal Babiš své kauzy nenápadně hrát do autu. Nyní se však problémy začínají vršit a do značné míry si za to může sám. Například zastrašovací taktiku vůči ČT kvůli reportážím o Agrofertu si rozhodně nenačasoval nejlépe. Ve vzduchu stále visela záležitost Babišem zrušené objednávky textu pro MF Dnes od politologa Stanislava Balíka kvůli, vůči ANO, kritickému článku v Lidových novinách, (ne)dobrovolná rezignace ministryně Válkové či „severokorejské“ znovuzvolení předsedy hnutí. Babiš jednoduše v období mezi lednem a březnem tohoto roku manifestoval svou politicko-finančně-mediální moc „berlusconiovského“ typu až příliš okázale.
silvio_putin9.jpg
Berlusconi ukazuje, co se stane když se bude někdo navážet do kamaráda Putina. Babiš krom vlivu v politice, médiiích a na finančních trzích oplývá i Silviovo arogancí takže srovnání je více než na místě. (Foto: http://img.plug.it)
Ať máme na Miroslava Kalouska sebenegativnější názor, musí se mu nechat, že jeho politický instinkt několikanásobně přesahuje schopnosti většiny jeho post-revolučních kolegů. Kalousek si nikdy prokazatelně neušpinil ruce (a splnil tedy ono jedenácté přikázání „neprokážeš”), dokázal ideálně odhadnout chvíli, kdy vyskočit z potápějící se lidovecké bárky a zaštítit se populárním Karlem Schwarzenbergem a stejně strategicky si i počkal na moment, kdy Babiš začal přeceňovat svůj veřejný obraz. Babiš nyní již nezvládá stupňující se Kalouskovy útoky a provokace odrážet. Svými hysterickými výlevy tak dodává munici i novinářům a začíná se mu drolit půda pod nohama.
ANO se honosilo hesly typu „Nejsme jako oni“, ale jeho šéf se momentálně nezmůže na věcný argument. Když jej Kalousek kritizuje za to, že odjel místo práce v Poslanecké sněmovně s rodinou lyžovat, kontroval pouze tím, že je to lepší způsob jak trávit čas než poslouchat svého „ožralého“ protivníka. Poté, co Kalousek vytáhl konflikt zájmů v rámci partnerství polostátních podniků ČEZ a ČEPRO a Agrofertem kontrolovaným mediálním domem Mafra, vytasil se do ruda rozžhavený Babiš se snůškou polosrozumitelných nadávek a konstatováním, že až Kalousek vrátí, co nakradl, jeho Mafra udělá totéž. Za své vzalo motto „Nejsme jako oni“. Vykolejený Babiš ve své nerozvážnosti v podstatě řekl, že když „malé domů“ procházely předchozím vládám, proč bych si to nemohl dovolit i on?
1. díl naleznete ZDE.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
