Aféra Watergate položila Nixona: Nebýt milosti skončil by americký prezident ve vězení – G.cz
Vyhledávání

Aféra Watergate položila Nixona: Nebýt milosti skončil by americký prezident ve vězení

Richard Nixon při kampani do Senátu v roce 1950. Co psaly Timesy? + DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Když se řekne aféra ve Watergate, každému Američanovi by se měl vybavit jeden z největších politických skandálů v historii USA. Všechno přitom na začátku působilo jako obyčejná loupež, jenže díky dobré práci policejních vyšetřovatelů a novinářů se nakonec ukázalo, že ve všem má prsty dokonce i Bílý dům, a to včetně amerického prezidenta Richarda Nixona.

Martin Miko
Martin Miko 13.7.2020, 15:05

Aféra jménem Watergate

Už je tomu 47 let od doby, kdy Alexandr Butterfield před senátní komisí vyzradil, že existují jakési tajné nahrávky prezidenta Nixona. Celá kauza, kterou označujeme jako aféru Watergate, sahá do 17. června roku 1972, kdy na základě anonymního telefonátu z hotelového a kancelářského komplexu Watergate ve Washingtonu, byl dopaden pětičlenný gang, který po tmě s baterkami v ruce prohledával kancelář. Tato kancelář shodou patřila Demokratické straně, a dokonce v ní sídlilo hlavní centrum řídícího orgánu strany. Cílem této „loupeže“ bylo ofocení tajných dokumentů a oprava odposlechu, který zde nainstalovali o měsíc dříve.

Shodou nešťastných náhod bylo všech 5 mužů následně dopadeno a následně obviněno z pokusu o loupež. Bohužel se ale ukázalo, že jeden z nich, přesněji Jim McCord, je bývalý agent CIA, který pracoval ve štábu za znovuzvolení Nixona americkým prezidentem. Takže se do celé situace ihned vložila FBI.

vložený článek node/95946
Protesty proti krvavé válce ve Vietnamu vyvrcholily před 49 lety: demonstrantů tehdy bylo přes 2 miliony

Po rozsáhlém vyšetřování byly odposlechy samozřejmě nalezeny a zároveň se ukázala spojitost všech pěti mužů s republikánským Výborem pro znovuzvolení Nixona, a tak byli shledáni vinnými. Celá kauza však měla ještě daleko hlubší kořeny, protože se postupem času ukázalo, že má kauza spojitost s Bílým domem, konkrétně s šéfem rozvědky Bílého domu Gordonem Liddym, který chtěl samozřejmě celou záležitost ututlat. Nakonec se však společně s dalším členem rozvědky Bílého domu Howardem Huntem dočkali odsouzení za spiknutí a maření vyšetřování.

Zadržení „lupiči“, kterým se pracovně říkalo instalatéři, byli podle zjištěných informací placeni z tajného republikánského fondu, který měl sloužit k úplatkům ke zdiskreditování Demokratů ve volbách, jak následně potvrdila i FBI. Ani tato fakta, která zapříčinila přerušení Nixonovy kampaně, mu nezabránila k tomu, aby byl znovu zvolen prezidentem USA. Volební štáb Nixona sice celou dobu popíral spojitost s aférou Watergate, jenže je nakonec potopila vytrvalá práce novinářů. Celé kauze se usilovně věnovaly deníky The New York Times, Time a hlavně The Washington Post, kde si vzali kauzu na starost novináři Bob Woodward a Carl Bernstein, kteří za sebou měli anonymní zdroj, který si nechal říkat Deep Throat. Právě od něj měli zaručené informace o celém případu. Právě díky němu se novinářům podařilo prokázat, že aféra Watergate je jen jedna z částí celého spiknutí a za vším stojí právě Bílý dům. Dále se totiž ukázalo, že v Bílém domě je umístěno hned několik odposlouchávacích zařízení, o kterých věděl i prezident Nixon.

Po odhalení těchto skutečností započal nátlak ze strany Senátu, který vyvrcholil rezignací dvou vysoce postavených představitelů Bílého domu. Tito totiž byli odsouzeni za spiknutí a křivé svědectví. To ale nestačilo, proto byl v červenci roku 1974 zahájen soud s prezidentem Richardonem Nixonem, který vešel do historie pod názvem „Stát versus Nixon.“ O měsíc později se objevila dlouho utajovaná páska, na které byl zaznamenán rozhovor mezi předním představitelem Bílého domu H. R. Haldermanem a prezidentem Nixonem, ve kterém společně řeší utajení ve spojitosti s vloupáním do komplexu Watergate a následným zapojením CIA do procesu. To už Nixon nezvládl, a proto raději podal demisi. Stalo se tak 8. srpna 1974.

Když Richard Nixon odstoupil, rozhodl se Kongres i nadále vyšetřovat případ amerického prezidenta. Jeho nástupce Gerald Ford se ale rozhodl, že mu udělí plnou milost, což Nixonovi ušetřilo spoustu starostí.

Podobné články

Doporučujeme

Další články