Adolf Born nakreslil i prvního filmového Hobita: Snímek se promítal jednou, pak se ztratil – G.cz
Vyhledávání

Adolf Born nakreslil i prvního filmového Hobita: Snímek se promítal jednou, pak se ztratil

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Adolf Born je většině z nás znám jako autor ilustrací k příběhům Macha a Šebestové. Legenda českého animátorství má ale na svědomí i jeden speciální projekt, a sice vůbec první filmové zpracování Hobita. Krátký snímek amerického režiséra Gena Deitche se promítal jen jednou a vznikl jako zástěrka, aby si Deitch mohl nechat autorská práva ke slavnému příběhu.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 12.6.2020, 13:02

Na Hobita za 10 centů

Hobit, slavný příběh z pera J. R. R. Tolkiena, se dočkal již mnoha filmových zpracování, víte ale, že ten úplně první má na svědomí slavný český ilustrátor Adolf Born? Ten by dnes oslavil 90. narozeniny, a tak si příběh jeho málo známého projektu zaslouží trochu oprášit. Ostatně, filmový kotouč s krátkometrážním animákem byl desítky let ztracený a kdyby jej před pár lety v programu neuvedl festival Anifilm (a kdyby ho pak nějaká dobrá duše nenahrála na YouTube), dost možná bychom ho my, běžní smrtelníci, nikdy ani neviděli.

Počin amerického režiséra Gena Deitche totiž původně vznikl čistě jako zástěrka při obchodu s filmovými právy, aby mohl producent William L. Snyder vydělat na obchodu s licencí k Pánovi prstenů. Původně Snyder práva k Tolkienovu dílu pořídil velmi levně, ale s platností pouze do konce června 1966. Součástí smlouvy byla ale podmínka, která určovala, že pokud do toho termínu vznikne barevný film o Hobitovi, Snyderovi se lhůta na nakládání s autorským právy prodlouží. A tak vznikl projekt který spojil Deitche, Borna a ještě českého hudebního skladatele Václava Lidla, který vytvořil podkres k narativu vyprávěném americkým hlasatelem Herbem Lassem. Tolkienův příběh totiž postupně nabíral na popularitě a Snyder tušil, že se mu práva k němu budou v budoucnu hodit. Byl to dobrý odhad, neboť práva posléze prodal se ziskem okolo 100 tisíc dolarů.

Deitch a Born chtěli původně vytvořit celovečerní film a jejich "kraťas" byl jakousi ochutnávkou. I proto je v něm oproti knižní předloze několik nesrovnalostí. Ve filmovém příběhu sledujeme generála Thorina Pavézu, princeznu Miku a osamělého strážného, kteří jsou jediní přeživší z města Dale, které na uhel spálil zlý drak Šmak. Nešťastní poutníci bez domova vyhledají čaroděje Gandalfa a ten jim poví o proroctví, že Šmaka dokážou zahubit. Potřebují k tomu ale ještě Hobita. Volba padle na usedlého Bilba Pytlíka, který se nejprve zdráhá k výpravě přidat, nakonec ale vyrazí za dobrodružstvím a všechno dobře dopadne.

Znalci už vědí, že filmové zpracování Deitche a Borna chybí Thorinova družina trpaslíků, postava Barda Lučištníka nebo Pavoučice. Obři, na které dobrodruzi po cestě narazí, s východem slunce nezkamení, ale promění se ve stromy. A Bilbo se v závěru nevrací zpátky do Dna pytle, ale dá se dohromady s princeznou Mikou a společně panují ve zlatém městě.

Hotový film se promítal pouze jednou, a to 31. června 1966 v New Yorku v malém kině na Manhattanu. Sám Deitch stál před vchodem a na projekci zval kolemjdoucí s tím, že vstupné dělá 10 centů. Po projekci se filmový pásek na dlouhé roky "zatoulal". Téměř 45 let byl filmový kotouč považován za ztracený, pak jej ale ve sklepení filmové společnosti Rembrandt Film našel Snyderův potomek Adam.

Podobné články

Doporučujeme

Další články