Poslední okupační vojáci bývalého Sovětského svazu odtud odešli v květnu 1991. Roztahovali se tu přes dvacet let a chovali se tu jako kobylky nebo termiti. Ovládnout, zničit a pak utéct bez zaplacení škod…
Bývalý vojenský prostor je už dnes vyčištěn od nevybuchlé munice a je volně přístupný (s výjimkou částí, ze kterých se staly přírodní rezervace). Na kolo je to ideální terén, ale navíc tu na vás čeká taky:
1. Samota
Nebudete tu úplně sami – stejný nápad má pravidelně víc cyklistů. Vlastně jich je celá řada, hlavně o víkendech. Zaprvé jsou to ale lidé naladění na podobné vlně jako vy. A zadruhé stačí sjet z frekventovaných hlavních cest a budete opravdu sami.
2. Zubři
V roce 2001 bylo do bývalého vojenského prostoru vysazeno stádo zubrů evropských. Tahle obdoba amerického bizona kdysi v Evropě žila volně a naši předkové ji ve středověku běžně lovili – tak intenzivně, že byli zubři prakticky vyhubeni.
V Ralsku se je dnes ochranáři snaží vrátit do volné přírody. I proto se u vjezdu i výjezdu do celé oblasti setkáte s ploty. Zubři jsou velmi plaší, takže se nebojte, že by na vás zaútočili. Nanejvýš si můžete s Karlem Plíhalem zazpívat: „Proletěl mi zubr zdí, myslel, že to ubrzdí…“
3. Jiný pohled na Ještěd
Většinou se na něj díváme od východu z Turnova nebo od severu z Liberce. Pohled od jihu je překvapením. Ještědský hřeben se z vojenského prostoru zvedá z úplné roviny a vypadá úplně jinak. Mimochodem, víte o tom, jak podivně a nechutně se dnes chovají dědicové autora vysílače Karla Hubáčka? Čtěte ZDE.
4. Zajímavé druhy rostlin, hmyzu a živočichů
Výbuchy dělostřeleckých granátů, pásy tanků, kola terénních náklaďáků, cvičné budování okopů, odminovávání po odchodu Sovětů… To všechno zdejší krajinu průběžně přeorávalo jako nikde jinde v Česku. Pozor, nešlo o klasickou orbu jako někde na poli. Ta je zaprvé pravidelná a zadruhé po ní následuje setí obilí, sázení brambor nebo jiné monokulturní plodiny.
Ve vojenském prostoru ale docházelo k takzvané disturbanci – neustálému narušování přirozených ekologických procesů. Prosadily se tu proto unikátní a jinde nevídané biologické druhy, kterým disturbance vyhovuje. Jinde by je v procesu tzv. sekundární sukcese vytlačily běžné druhy, ale tady mají dodnes ráj. Ideální je vypravit se sem s někým, kdo se vyzná v botanice.
5. Postapokalyptická atmosféra
Sověti po sobě zanechali rozpadající se budovy, které dnes pomalu pohlcuje příroda. Celá sídliště panelových staveb, garáže, ubytovny, kasárna… To všechno dnes rozrušují mladé stromky a tráva. Oprýskaná omýtka, propadající se střechy, rozbitá okna, vymlácené dveře… Tak výraznou poetiku zkázy a zmaru nikde jinde v Česku nanajdete. Jen pozor, abyste při jejím prolézání někam nespadli nebo aby něco nespadlo na vás.
6. Pustá krajina
Kilometry a kilometry není vůbec nic. Žádné vesnice, žádné dráty, žádná přítomnost člověka. Prostě nic, co by připomínalo, že jste ve Střední Evropě. Místy to tu vypadá spíš jako někde v ruské tajze, mongolské stepi nebo na náhorních plošinách Tibetu.
7. Pravá brazilská káva
Uvaří vám ji v Krajanském muzeum vystěhovalectví do Brazílie, které najdete na severovýchodním konci vojenského prostoru ve vesničce Náhlov. Více ZDE.
8. Rybníky
Je jich tu celá řada, namátkou třeba u Hvězdova nebo u bývalého vojenského letiště Hradčany. Teď na podzim to už sice nebude na koupání, ale rybníky nádherně zapadají do krajiny. Jejich opuštěné břehy se vám zalíbí tak, že se k nim vydáte za koupačkou příští rok.
9. Bizarní komunistické malůvky
Sověti byli mistry politické propagandy, ke které patřily i kýčovité výjevy ze světa komunismu. Lenin a další zločinní levicoví ideologové, slavné bitvy, odvaha v boji, budovatelská hesla… Prostě hnus, ale s bizarní poetikou. Zajeďte si třeba do Hvězdova a doptejte se tu na bývalé sovětské kino (u hospody). Polozřícená budova ukrývá kreslené bolševické panoptikum.
Anketa
Jak často vyrážíte na kolo?