Máte pocit, že závodní hry jsou jen pro malá děcka? Tak schválně, jak daleko to v našem žebříčku arkád, polosimulátorů a simulátorů dotáhnete.
1. Zelenáč: Super Mario Kart
Totální arkáda, která je ale přece jenom sofistikovanější než ťukání do displeje mobilního telefonu. Motokáry se možná chovají spíš jako lodě, ale do zatáčky se musíte trefit tak, abyste ji ladně obkroužili a ještě zlikvidovali soupeře nějakou tou zbraní. S realitou to nemá nic společného, ale je to děsná legrace. Hlavně ve více hráčích.
2. Amatér: Burnout: Paradise Lost
Skvělá herní série, která dokázala, že na nerespektování fyzikálních zákonů můžete vydělat slušné peníze. Auta tu jezdí obrovskou rychlostí, takže už budete potřebovat minimálně postřeh. V podstatě jakékoliv ťuknutí do gamepadu nebo volantu je uvede do permanentního driftu, který lze snadno kontrolovat. Kdyby tam nebyla tak hustá okolní doprava, klidně byste si mezitím mohli dojít na kafe a auto by pořád jelo bokem. Vypadá to efektně, ale na kruháčích v reálu to raději nezkoušejte.
3. Rekreační sportovec: Need for Speed: Rivals
Zloději vs. policajti jako v Rychle a zběsile nebo Šedesáti sekundách. S realitou má tahle videoherní série společného asi tolik, co zmíněné filmy. Autům v zatáčkách ujíždí cvičky, jen se na ně křivě podíváte, jakýkoliv kontakt s dalším vozem nebo pevnou překážkou vás jen minimálně zdrží a prakticky na každý dopravní problém existuje jen jediné řešení - přidat plyn a nakrmit motor dusíkem! V pubertě je to zábava, ale jakmile si sednete za opravdový volant, přestane vás tahle bezkrevná autodráha rychle bavit.
4. Okresní přebor: GTA V
Dávat gétéáčko před Need for Speed? Ano, až tak hluboko to série od Electronic Arts dopracovala. V GTA totiž auta lépe simulují grip, při srážce vás klidně prohodí předním oknem a rozhodně pocítíte rozdíl mezi jednotlivými auty, autobusy a tanky. Jasně, taky se tu dají sjíždět velehory bez výraznější penalizace, ale i při umlácení pádnými argumenty to stejně bude jen na remízu. A honičky s policajty má GTA beztak lepší!
5. První liga: Forza Horizon 2
Zjednodušená Forza vám nabídne nejen spoustu rozletu po silnicích i lukách, ale hlavně mimořádně smířlivý jízdní model. Sice tu poznáte předokolku od zadokolky, ale stačí zatáhnout za ruční brzdu a obkroužíte zatáčku po ideální stopě s prstem v nosu. Všechno lépe brzdí, drží a dokonce ani to Lamborghini při jízdě skrz vinici ani moc neposkakuje. Tahle hra vás bude bavit, protože je v ní všechno dovoleno.
6. Extraliga: Forza Motorsport 5 / Gran Turismo 6
Tohle už je pro větší kluky. Když nevypnete asistence, budou za vás obě hry brzdit do zatáček a držet auto v lati. Možná si dokonce řeknete, že tohle přece nemůže vychovávat budoucí závodníky. Zkuste to všechno povypínat a zjistíte, že tyhle tituly umí simulovat přenosy hmoty, fyziku pneumatik i přilnavost povrchů. Gran Turismo je trochu víc školometské, vnutí vám svůj styl a naučí vás jezdit ideální stopu a vysvětlí brzdné body. Forza je zas o něco intuitivnější. Auto v ní méně koušou, ale naučíte se je lépe "cítit", aniž by vám někdo nutil poučky a diagramy. S volantem obě získávají na potenciálu, ale osvojíte si je i na běžném gamepadu. Řidičák vám v nich nepomůže. Tady se řadí "pádlama" a na přednost zprava tu můžete zapomenout. O nedotáčivosti a přetáčivosti vás ale hra naučí hodně.
7. Liga mistrů: Project Cars
Aneb simulátory pro lidi. Virtuální ekvivalent mučícího nástroje maskovaný za videohru. V minulosti do téhle kategorie patřily hry jako Grand Prix Legends nebo Richard Burns Rally. Teď jsou to nablýskané závodní hry jako Project Cars nebo Assetto Corsa. Tváří se přítulně, ale bez volantu si v nich ani neškrtnete. Nemáte šanci chytit auto ve smyku, protože nestihnete dát kontra. Nedokážete rozhodit zadek před zatáčkou ťuknutím do brzdy nebo spojky, neucítíte v rukou, že nastupuje nedotáčivost, nepoznáte, že vám vadnou brzdy a se zpožděním zjistíte, že jsou gumy zahřáté a mají maximální grip. Že vůbec nechápete, o čem mluvím? Tak si hoďte kostkou, a pak se vraťte na začátek herního pole. U Super Maria vám bude dobře.
8. Nadčlověk: iRacing
Na těchto simulacích (iRacing, rFactor) jezdí skuteční závodníci. Žádná omáčka pro běžné hráče, jen spousta čísel, voleb, nastavování, které jsou španělskou vesnicí pro každého bez okruhové licence. S volantem za pět tisíc si v nich dobře zajezdíte, po pár hodinách vám dokonce bude možná připadat, že už něco umíte. Jenže to bylo jen takové blbnutí na dopravním hřišti. Běžte online, zkuste nějaký závod a veškeré sebevědomí z vás ostatní hráči vytáhnou během pěti minut.
A nebo taky můžete jít na skutečné motokáry a zjistit, že nic neumíte ani za opravdovým volantem. Výběr je jenom na vás.
A TADY máte 18 neoblíbenějších (opravdových) her našeho krásného dětství.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
