1. "Postýlka" Utica

inmatesofwillard.com hackings.blogspot.com Tohle je klecové lůžko "jak má být". Systém dětské postýlky, pro jistotu i s víkem, ve které se může člověk horko těžko pootočit na bok byl běžně užíván v roce 1882 v newyorské léčebně duševně chorých. Z toho by jednomu houklo raz dva.

2. Tak šel čas se svěrací kazajkou

2.bp.blogspot.com Svěrací kazajka s přídavným polstrováním na hlavu se nejčastěji používala mezi léty 1925 a 1935, prostřední model pochází ze 40. let minulého století. Vlevo pak vidíme "siestu" ve svěracích kazajkách kolem roku 1940.

3. Důvody přijetí a příčiny šílenství

huffingtonpost.com Nestřídmost a potíže v podnikání, kopnutí koněm do hlavy, dědičné sklony, domácí násilí (špatné zacházení ze strany manžela), smyšlené ženské problémy, hysterie, nemravné chování, trest odnětí svobody, žárlivost a víra, lenost, ženitba syna, masturbace a syfilis, masturbace po dobu 30 let, braní léků k zabránění početí (předchůdce antikoncepce), vyšinutí z menstruace, duševní vzrušení, čtení románů, nymfomanie, kouření opia, politika, astma, opuštění manželem, sexuální narušení, drby o vraždě manžela, požívání šňupacího tabáku po dobu dvou let, pověrčivost, nepříčetná onanie, egoismus, špatná whisky, a mnohé další více či méně bizarní důvody. sos.mo.gov Těžké horečky, zažívací potíže, náboženská úzkost, ztráta majetku, nespokojenost a smutek doma, epilepsie, poporodní deprese (zřejmě dnešní laktační psychóza), masturbace, zklamání láskou, nestřídmost, intenzivní studium, drsné zacházení ze strany příbuzných, ztráta dětí, rána do hlavy, ztráta ženy, nadměrná ztráta krve, náhlé ukončení krvácení  nosu, ochrnutí (paralýza), otřes mozku při výbuchu na parníku, žárlivost, ztroskotání lodi, strach z toho, že bude dotyčný zavražděn davem,  ztráta muže, žloutenka, kurděje, pomluvy...

4. Terapie horkem

cbsnews.com sobadsogood.com

V roce 1927 přišel vídeňský psychiatr Julius von Wagner-Jauregg se zajímavým objevem. Pomocí aplikace krve nakažené malárií a následně vyvolané vysoké horečky vyléčil pacienta s pozdní fází syfilis. Dostal za to Nobelovu cenu a první domnělý lék, který umí zastavit psychotické onemocnění, byl na světě.

Brzy si ale lékaři naštěstí uvědomili, že jim pacienti umírají na malárii jak na běžícím pásu. Ale od horečky jakožto léku ustoupit nechtěli. To vedlo k výrobě strojů, které ji uměle způsobovaly. Na prvním snímku je přístroj, který navozoval horečku v New Yorku v roce 1930. Na druhém parní skříně, jejichž účelem bylo ohřívání krevního řečiště a tělesných tkání, stejně jako to dělá příroda, když chce zlikvidovat zákeřné bakterie, které napadnou organismus.

5. Hydroterapie

Tyto fotografie pořídil pro časopis Life fotograf Alfred Eisenstaedt v Pilgrim State Hospital v roce 1936. Hydroterapie byla určena především pacientům s nespavostí a nervozitou, ale i mnoha dalšími duševními chorobami, a také pacientům s fyzickými problémy, například proleženinami. V teplé lázni (ze které ovšem nebylo úniku) trávili několik hodin, ale někdy v ní setrvávali i přes noc. Teplota neustále proudící vody byla nastavena na zhruba 34 až 37 stupňů Celsia a udržována pomocí důmyslného systému ovládanému obsluhou, která zároveň zajišťovala veškeré potřeby pacientů, včetně jídla. Nástup šokových terapií a chemických léků postupně vodoléčbu, která byla populární od začátku 20. století, vytlačil.

6. Zklidňovací křeslo

Foto křesla: Hoag Levins, historiccamdencountry.com Doktor Benjamina Rush, otec americké psychiatrie, který se jako první klonil k myšlence, že duševní choroba je nemoc mysli, nikoli práce démonů, kteří se zmocnili lidské duše, navrhl toto apartní křeslo. Ve své době (začátkem 19. století) předpokládal, že šílenství je povahy arteriální (tepenné) a má co do činění ze zánětem mozku. "Sedativní křeslo" mělo řídit tok krve směrem k mozku a zmírněním svalové a motorické aktivity (rozuměj totálním znehybněním) snižovat tlak a frekvenci krevního tepu. Tím mělo být působeno na krevní oběh, což podle Rushe bylo nezbytně nutné při léčbě duševně nemocných.

7. Závratí proti stresu

opacity.us Pacient byl usazen do závěsného křesla a se zakrytýma očima rychle roztočen. Normální člověk by dostal šílenou závrať, psychotičtí pacienti se údajně naopak zklidnili.

8. Pouštění žilou, aby ďábel odtekl

iroqia.com Těžko říct, jestli dřív tělo opustil život nebo ďábel, ale i tato bizarní, spíše středověká technika patřila do arsenálu léčebných metod.

Deset dní v blázinci

Za zmínku určitě stojí i jeden z jedna z prvních vlaštovek ženské investigativní žurnalistiky. V roce 1887 strávila reportérka Nellie Bly (vlastním jménem Elizabeth Jane Cochrane) 10 dní v hrůzostrašném blázinci Blackwell´s Island insane asylum. Předstírala šílenství, přestala se koupat a čistit si zuby, před zrcadlem si nacvičila bláznivou jiskru v oku a pořídila si roztrhané oblečení z druhé ruky. V přestrojení za kubánskou imigrantku se ubytovala v azylovém domě pro ženy a během 24 hodin putovala za mříže a poté trajektem do blázince na Blackwell Islandu (dnes známém jako Rooseveltův ostrov). Ošetřující lékař prohlásil, že je trpí bludy a je nad všechny pochybnosti dementní a šílená. Nellie trénuje šílenství před zrcadlem (digital.library.upenn.edu) To, s čím tam byla konfrontována, předčilo její nejhorší očekávání. Hrubí lékaři, kteří zanedbávali péči o pacienty, sanitáři, kteří je dusili, bili a pronásledovali, psychicky zdravé pacientky, které se nemohly bránit, protože mluvily jiným jazykem, takže jim nikdo nerozuměl, plesnivé jídlo, všude špína, žádné teplé oblečení a ledová voda ke koupání. "Zuby mi cvakaly zimou a končetiny modré zimou mi pokrývala husí kůže. Zničehonic mě polili třemi vědry ledově studené vody, která mi natekla do očí, uší, nosu a úst. Myslím, že jsem zažila, jaké to je, když se někdo topí, když mě pak vlekli, lapající po dechu a třesoucí se z vany. V ten moment jsem nejspíš vypadala opravdu jako šílená," vzpomínala Nellie v sérii článků a následně veleúspěšné knize. Jako nejhorší ale vnímala nucenou izolaci: "Co kromě mučení by způsobilo šílenství rychleji než tato léčba? Vezměte dokonale zdravou ženu, posaďte ji na 6 až 8 hodin na lavici, nedovolte jí mluvit ani se hýbat, nedejte jí nic ke čtení ani žádné informace o světě, přidejte špatné jídlo a hrubé zacházení a uvidíte, jak dlouho to bude trvat, než zešílí. Během dvou měsíců z ní bude fyzická a duševní troska," dodává reportérka. Nellie sice svou masku šílence upustila chvíli poté, co se za ní zavřely mříže blázince, ale tím spíše přilila olej do ohně. "Zní to divně, ale čím rozumněji jsem se chovala, tím bláznivější si mysleli, že jsem." Nellie Bly (wikipedia.org) Její reportáž pomohla změnit podmínky nejen ve výše zmiňované léčebně pro duševně choré. Do blázinců putovala štědrá finanční injekce, byly zlepšeny stravovací služby a hygienické podmínky, zahraniční pacientky byly přesunuty do svých mateřských zemí a tyranské sestry a sanitáři byli propuštěni. Její mise rozhodně měla smysl. Neohrožená novinářka se proslavila ještě jedním počinem. Cestou kolem světa, inspirovanou románem Julese Verna Cesta kolem světa za 80 dní. Podnikla ji v roce 1889 a zvládla ji za 72 dnů, 6 hodin a 11 minut. Prvenství jí ale nevydrželo dlouho. O pár měsíců později absolvoval stejnou cestu George Francis Train, který ji zvládl za 67 dní. V příštím dílu se seznámíme s 12letým Howardem Dullym, nejmladším pacientem, kterému byla provedena tzv. transorbitální lobotomie a prostřednictvím fotoreportáže ze srbské psychiatrické léčebny z roku 2002 se přesvědčíme, že středověk někde ještě zdaleka neskončil.  A TADY máte 7 magorů, jejichž šílenství je hodno obdivu.