8 důvodů, proč podpořit protest proti kradení dětí – G.cz
Vyhledávání

8 důvodů, proč podpořit protest proti kradení dětí

Norská sociální služba se dopouští mnoha omylů. Funguje jako stát ve státě, je mocnější než tamní soudy. Zoufalí rodiče se proto rozhodli uspořádat demonstraci, aby na problematiku upozornili. Demonstrace mají proběhnout ve většině zemí, kde se nacházejí poškozené rodiny, a to zejména v Norsku, Litvě, Slovensku, Turecku, Švédsku, Polsku, Skotsku, Irsku, Dánsku, Estonsku, a také v České republice.

Jordanka Jirásková
Jordanka Jirásková 27.5.2015, 10:58

U nás se bude protestní akce konat hned na dvou místech. V Praze se demonstranti sejdou v sobotu 30. května na Hradčanském náměstí, odkud zamíří přes Malostranské náměstí až k velvyslanectví Norského království, kde položí růži za každé dítě odebrané Barnevernem.

A na Moravě se lidé sejdou před Úřadem mezinárodně právní ochrany dětí v Brně, který je právě v řešení právě této problematiky kompetentní. Tedy – měl by být, byl k tomu určen. České děti Evy Michalákové se ale snaží bezúspěšně dostat zpět k matce už čtyři roky.

Tady jsou důvody, proč se demonstrace v Praze nebo Brně zúčastnit:

1. Norský systém v ČR nechceme

Norský sociální systém zcela reálně hrozí v brzké době i u nás. Ministryně Marksová-Tominová úzce spolupracuje na projektech, podporujících genderovou vyváženost a přerozdělování dětí do pěstounské péče, to vše za sponzoringu Norských fondů. Více informací naleznete ZDE.

2. Absurdní důvody odebírání dětí

Děti jsou v tomto systému odebírány z malicherných důvodů a rodiče z valné většiny nemají šanci soud o dítě vyhrát. Jaké jsou důvody k odebrání dítěte, které považuje sociální služba za opodstatněné? Např. vytržení zubu, smutný pohled dítěte, odlišnou kulturu a náboženství rodičů, spaní s rodiči v posteli, koupání s dětmi ve vaně, focení nahých batolátek, kojení 1,5 roku starého dítěte...

Nejnovějším, pro nás zcela nepochopitelným, důvodem k odebraní slovenského, téměř tříměsíčního, plně kojeného miminka, byl nedostatečný oční kontakt s neslyšící matkou.

3. Norsko porušování lidských práv obchází

Norsko se vydává za civilizovaný spolupracující stát, ale jak se ukazuje zejména v případě Evy Michalákové, opak je pravdou. Protest má přimět představitele Norského království k aktivnější spolupráci s dotčenými zeměmi, a ukázat zejména norské premiérce Erně Solberg a králi Haraldovi, že problémy s jejich sociální službou má mnoho států, a že je v jejich zemi zřejmě něco špatně.

4. Děti chtějí k rodičům

Děti v norské pěstounské péči mnohdy trpí, několik z nich už i spáchalo sebevraždu. Toto je prosba od jedné 16leté dívky, která chce také zpět k mámě a své přání vyjádřila prostřednictvím kanálu YouTube:

5. Má to cenu!

Některé děti odebrané norským Barnevernem už se podařilo dostat zpět do vlastních rodin. Za podpory veřejnosti a několika demonstrací se tak podařilo v indickém případě, kdy odebrali dvě malé děti Sagarice Chakraborty. Děti byly vráceny i v případě turecké rodiny Halila Kirise. Za své občany se postavilo v podobném případě i Rusko. Co ale bude s ostatními dětmi jiných národností, udělají z nich prostě Nory?

6. Lidé jsou naštvaní po celém světě

Podporu protestům už vyjadřují lidé z celého světa. Své příběhy zveřejňuje v rámci podpory protestní akce stále více rodičů. Jsou například ze Švédska, Polska, Litvy, Brazílie, Filipín, Iráku a Ruska.

7. Mají ve spárech i české děti

V aktuálně probíhajícím českém případě norská sociální služba Barnevern místo spolupráce s českými úřady v aroganci přitvrzuje. Za zveřejnění případu v médiích hrozí adopcí dětí a zbavením Evy Michalákové rodičovských práv.

8. Cynická krutost systému

Norsko zcela jistě porušuje konvence OSN. Podmínky pro navázání vztahu s biologickou rodinou jsou absurdní a kruté. Pokud jsou odebráni sourozenci, v mnoha případech jsou od sebe odděleni. Děti cizinců nemají dovoleno hovořit svou rodnou řečí. S biologickými rodiči se děti mohou setkat jen na několik hodin ročně. Ve většině případů jsou to dvě hodiny dvakrát do roka, ti šťastnější mají povoleno i více schůzek, nejvíce však pětkrát ročně a nikdy ne déle, než na dvě hodiny. Dále rodiče shodně uvádějí zákaz projevování emocí. Jsou-li příliš vyrovnaní, do posudku jim zapíší, že jsou bezcitní, jsou-li smutní a uplakaní, do posudku je zapsáno, že jsou emocionálně nezpůsobilí ke svěření svých dětí do péče.


Bližší info k protestní akci naleznete TADY.

Podobné články

Doporučujeme

Další články