1. Biopaliva jsou drahá

Takhle to opravdu nefunguje (treehugger.com) Zelení aktivisté tvrdí, že biopaliva jsou „levnější a ekologičtější alternativou k ropě“ a že jejich spalování „nepřispívá ke změnám klimatu“. Zároveň prý mají být kouzelným řešením energetické krize, která údajně nastane po tzv. ropném zlomu. Ceny benzinu a nafty pak sice vystřelí vzhůru, ale díky biopalivům nám to může být šumafuk. Jenže to je nesmysl. Ekoideologové ve spolupráci s bruselskými byrokraty nám ale už dnes lijí biopaliva do nádrží, aniž by se nás ptali, jestli o to stojíme. Do ‚ropné‘ nafty se v Česku povinně přimíchává bionafta z řepkového oleje, do benzinu se povinně přidává biolíh. Je to drahý špás. Zatímco totiž litr ‚ropné‘ nafty stojí bez spotřební daně a marží prodejců asi 13 Kč, litr bionafty vyjde přes 20 Kč. Státní vnucování biopaliv řidičům je tak jedním z důvodů zvyšování cen pohonných hmot.

2. Biopaliva ničí motory

Biopaliva se přitom potýkají nejen s cenou, ale i s technickými problémy. Motor má kvůli nim nižší výkon. Při dnešním malém podílu biosložky to zatím příliš nevadí, ale až se jí začne přidávat víc, bude se to projevovat nízkou ‚živostí' auta. Bionafta navíc není tak trvanlivá jako ta klasická. Při delším styku se vzdušným kyslíkem se rozkládá a výsledné agresivní chemikálie poškozují motor. Při běžném provozu to nepoznáte – oxidace je totiž tak pomalá, že se bionafta dřív spálí. Pokud ale auto odstavíte přes zimu, máte na jaře problém. Dalším zádrhelem je, že bionafta rozpouští staré usazeniny v motoru víc než ropná nafta. Ty se pak na jiném místě opět srážejí, což může vést k ucpání čerpadla nebo zanesení filtru.

3. Biopaliva ‚kradou‘ ornou půdu

Evropská unie chce do roku 2020 pokrýt biopalivy 10 % spotřeby ropy. Americký list Herald Tribune to označil za nesmysl. Podle výpočtů by se totiž příslušné energetické rostliny musely pěstovat na 70 % orné půdy, což by rozvrátilo evropský trh s potravinami. Podobně by to vypadalo i v Americe: i kdyby se na biopaliva přeměňovala veškerá kukuřice vypěstovaná v USA, nahradilo by to jen 6 % ropy. Další ranou biopalivům je studie Jesse Ausubela, ekologa z newyorské Rockefeller University. Spočítal, jaké množství energie se dá z různých zdrojů vyrobit na jeden čtvereční metr plochy. Vyprodukování 1000 MW energie z biopaliv (což je pro srovnání výkon jednoho temelínského reaktoru) by zabralo 2500 čtverečních kilometrů polí. Nebo jinak: každé ze zhruba 700 milionů světových aut by potřebovalo až asi dva hektary zemědělské půdy. „Z ekologického hlediska je to šílenství,“ řekl Ausubel britskému listu The Guardian.

4. Biopaliva ničí deštné pralesy

Ve jménu „ekologie“... (learnaboutbutterflies.com) Bohatý Sever se proto snaží přehodit ‚problém‘ na sousedy – výrobu biopaliv přesouvá na chudý Jih. ‚Zelená horečka‘, vyvolaná státními subvencemi na energetické plodiny, ale v dodavatelských zemích vytváří obrovský tlak na přírodu. Nová pole se rozrůstají na úkor ekologicky cenných mokřadů a lesů. Polovina plantáží palmy olejné v Indonésii vznikla kácením tropického deštného pralesa. V Brazílii kvůli energetickým plodinám každoročně padne 325 000 hektarů pralesa. Je to až tragikomické: západní ekologisté, kteří svět dotlačili k biopalivům, tím nesou odpovědnost za zánik ‚zelených plic‘ planety včetně životního prostředí orangutanů, nosorožců, tygrů...

5. Biopaliva zdražují potraviny

Ještě horší ale je, že hlad po bioenergii prudce zdražuje potraviny. Podle britského listu The Independent vyšroubovala v Mexiku poptávka po kukuřici na výrobu bioetanolu ceny až na čtyřnásobek. Ceny pšenice se zdvojnásobily, takže chudé země musejí potraviny dovážet dráž. Podle Světové banky se ceny potravin celosvětově zvýšily o 83 %. Její ekonom Don Mitchell uvedl, že rozmach biopaliv v USA a Evropě se na tomto zvýšení podílel až třemi čtvrtinami.

6. Biopaliva zabíjejí lidi

Čistá práce hochů z Greenpeace (todayszaman.com) „Pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti,“ prohlásil zmocněnec OSN pro právo na výživu Jean Ziegler. „Pro hladovějící svět je to totální katastrofa... Na výrobu 50 litrů biolihu je třeba 232 kil obilí. Z tohoto množství by mohlo žít jedno dítě celý rok.“ Využívání půdy pro pěstování energetických plodin povede podle Zieglera k „masakrům“, protože sníží objem potravinové pomoci zasílané do rozvojových zemí. Ziegler proto pro biopaliva požadoval pětileté moratorium. Podle ředitele Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky Joachima von Brauna dnes na Zemi hladoví 900 milionů lidí. Kvůli biopalivům by ale toto číslo mohlo během pár let stoupnout až na miliardu. Co to znamená v historické perspektivě? Fašismus má podle odhadů na svědomí kolem 25 milionů lidských životů, komunismus asi 75 milionů. Pokud ekologisté propagaci biopaliv urychleně nezavrhnou, může se stát, že jejich ideologie fašismus a komunismus v počtu obětí překoná.

7. Biopaliva ničí malé farmáře

Biopaliva vedou k velkým sociálním otřesům. Spojené státy vyvíjejí v rámci snižování své závislosti na ropě tlak na země Latinské Ameriky, aby se vrhly na pěstování energetických plodin. Tohle ‚strategické spojenectví‘ je obrovskou příležitostí pro investory. Jenže masivní pěstování sóji na bionaftu ničí malé farmáře. Do obrovského byznysu se zapojují i lokální mafie, které drobné pěstitele vyhánějí z půdy. Biopaliva tak rozvracejí životy milionů chudých obyvatel Mexika, Brazílie a Argentiny.

8. Biopaliva způsobují globální oteplování

Pokud by nás biopaliva zachránila před ropnou krizí a klimatickou katastrofou, snad by to byla snesitelná cena. Opravdu ale snižují spotřebu ropy a produkci skleníkových plynů? Při podobných úvahách je třeba porovnat energii, kterou na získání biopaliv vynaložíme, s energií, kterou z nich získáme. Podrobná analýza amerických ekologů Davida Pimentela a Tada Patzeka zjistila, že biopaliva spotřebují o 27–118 % energie více, než kolik se z nich získá (číslo se liší podle příslušné energetické rostliny a podle druhu biopaliva, které se z ní vyrobí). Nejde tedy o žádný obnovitelný zdroj energie, protože výroba biopaliv se musí silně ‚dotovat‘ energií získanou z fosilních paliv. Celý ten nesmysl může fungovat jen díky masivním dotacím (například v USA tři miliardy dolarů ročně). „Státní podpora a používání biopaliv přispívají ke znečištění vzduchu, vody a půdy a také ke globálnímu oteplování,“ shrnuje Pimentel. Snižují biopaliva produkci skleníkových plynů? To se pokusil spočítat americký vědec Joe Fargione, jehož práci zveřejnil prestižní odborný časopis Science. Zjistil, že v závislosti na tom, za jakých podmínek se biopaliva pěstují, vzniká 17× až 423× více oxidu uhličitého než spálením fosilních paliv, jež mají nahradit.

Bursík s Katkou (wikipedia.org)

Až tedy zase uslyšíte nějakého ekoaktivistu žvanit o biopalivech, podívejte se mu na ústa a představte si místo nich kusadla hovnivála, přežvykujícího smrdutý kravinec.

Že se nás něco takového vlastně vůbec netýká? Zde se můžete přečíst, kterak Babiš ničí přírodu a zdražuje pohonné hmoty i potraviny.