7 případů, kdy se v českých zemích masivně vraždilo: dnes je to přesně rok od tragédie v Uherském Brodě – G.cz
Vyhledávání

7 případů, kdy se v českých zemích masivně vraždilo: dnes je to přesně rok od tragédie v Uherském Brodě

Zdroj: murderpedia.org

Nebyl to ojedinělý případ, alespoň v delší časové perspektivě. Za posledních několik desetiletí se lidi kolektivně vraždili z mnoha důvodů. Zde je několik případů, které tak trochu zapadly, ale které nám připomínají, že Češi rozhodně nemají holubičí povahu.

Adam Maršál
Adam Maršál 24.2.2016, 10:53

1. Postoloprtský masakr

Postoloprtský masakr se stal po válce v červnu 1945, kdy Československá armáda zabila bez soudu 763 internovaných civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt a okolí. Masakr si připsal největší počet obětí v severních Čechách a byl druhou nejtragičtější událostí při živelných násilnostech při takzvaném divokém odsunu Němců.

2. Masakr v Úsobské ulici

Masakr v Úsobské ulici (dnes ulice Obětí 6. května) na Praze 4 byl německý válečný zločin uskutečněný na civilním obyvatelstvu. Odehrál se 6. května 1945. Příslušníci vojsk Waffen-SS vnikli do domu č. 255, kde ve sklepě postříleli civilisty, kteří se zde ukrývali. Zastřelili dokonce i Němku ve vysokém stupni těhotenství s dvěma dětmi, přestože je německy prosila, aby ji ušetřili. Celkem postříleli 35 osob, zachránilo se 12 osob, které ležely pod mrtvolami a předstíraly zabité. Vraždění civilistů pokračovalo, když Němci vtrhli kolem 21. hodiny do sklepa domu čp. 254, odkud vyhnali 22 osob. Nahnali je do zahrádky, kde je postříleli. Celkem zde zmasakrovali 16 osob, z nich 6 dětí, 5 žen (z toho 1 těhotná) a 5 mužů. Jeden muž byl ubit pažbou pušek, čtrnáctiletá dívka měla vypíchané oči. 6 osob se zachránilo, když předstíralo mrtvé, 3 z nich však byly těžce raněny používanými náboji dum-dum.

3. Masakr na tramvajové zastávce

V červenci 1973 dvaadvacetiletá Olga Hepnarová najela nákladním automobilem Praga RN do skupiny asi 30 lidí na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí v dnešní ulici Milady Horákové. Svůj čin dokonce o několik minut odložila, protože při prvním průjezdu nebylo na zastávce dost lidí. Předem byla smířená s tím, ze bude po činu dopadena.

Do náklaďáku si s sebou sbalila oblečení a cigarety, aby jí ve vězení nechyběly. V důsledku srážky zahynulo celkem 8 lidí, dalších 6 lidí bylo těžce a 6 lehce zraněno. Svůj čin nepopírala, dokonce se k němu hrdě hlásila. Litovala pouze toho, že nezabila víc lidí a že mezi nimi nebyli její rodiče. Hepnarová byla za svůj čin odsouzena k smrti a stala se poslední ženou popravenou v Československu.

4. Masakry dělníků za krize

Když máte hlad a k tomu vás chtějí vyhodit z práce, napadne vás, že nejlepší způsob, jak dá najevo nesouhlas, je vyjít do ulic. Za hospodářské krize ve 30. letech to u nás byla běžná praxe. Proti demonstrujícím dělníkům obvykle zasahovali četníci, kteří do proletářů několikrát spustili palbu.

K nejhorším masakrům došlo 4. února 1931 v severočeském městě Duchcov, kde byli zastřeleni čtyři dělníci, a pak téhož roku 25. listopadu nedaleko města Frývaldov (dneska Jeseník), kde protestní pochod proti propouštění a snižování mezd dělníků z kamenolomů skončil střelbou zasahujících četníků a smrtí 8 demonstrantů (všichni byli čeští Němci). Dalších 13 lidí bylo těžce raněno.

5. Masakr na Švédských šancích

Masakr na Švédských šancích (resp. Přerovský masakr) proběhl u Horní Moštěnice na návrší Švédské šance v noci z 18. na 19. června 1945. Příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky (bývalí příslušníci 1. československého armádního sboru) vedení poručíkem Karolem Pazúrem a osvětovým důstojníkem Bedřichem Smetanou zde zmasakrovali 265 obyvatel Dobšinej, Kežmarku, Gelnice, Mlynice a Janovej Lehoty pri Žiari nad Hronom. Povraždění byli hlavně Karpatští Němci a Maďaři, bylo však mezi nimi i několik Slováků. Naprostou většinu povražděných tvořily ženy a děti.

6. Ústecký masakr

Odpoledne 31. července 1945 došlo k sérii výbuchů v muničním skladě na předměstí Ústí nad Labem, které si vyžádaly 27 mrtvých a desítky raněných. Okamžitě poté vypukl ve městě masakr německých obyvatel, kteří byli snadno identifikovatelní kvůli povinnosti nosit na ruce bílou pásku s písmenem „N“. Oběti byly tlučeny, stříleny, topeny v požární nádrži nebo shozeny z mostu do Labe a stříleny ve vodě.

Počet mrtvých se odhaduje na 80 až 100, konkrétně doloženo je 43. V sudetoněmecké publicistice se objevují výrazně vyšší čísla, nejsou však podložena následnými soupisy nezvěstných. Pachateli masakru byly především Revoluční gardy a neznámá skupina civilistů, která do Ústí přijela krátce před masakrem.

7. Sekyrový masakr

Josef Svoboda byl považován za žárlivce a násilníka. Aby způsobil újmu manželce, která se s ním po letech strávených v neustálých agresivních výpadech rozhodla rozvést, umlátil sekyrou své čtyři syny.

V noci 28. února 1967 v ložnici ranou do hlavy zabil nejstaršího Josefa, který se mu jediný mohl fyzicky postavit. Poté následovali Karel a Luděk. Zdeněk se jediný vzbudil. Když na něho Svoboda zaútočil, instinktivně si zakryl hlavu rukou, takže ho otec nejdříve sekl do ní. Druhým úderem do hlavy mu způsobil smrt. Potom se rozhodl dojet si pro manželku a zabít také ji.

Vydal se na své pracoviště pro traktor. Cestou míjel hlídkujícího příslušníka VB, kterému vysvětlil, že mají moc práce se žněmi a proto si musel přivstat. Ačkoliv byla příslušníku poznámka o žních v únoru podezřelá, Svobodu nechal odjet. Ten se s odcizeným traktorem vydal na Dolní Les. Tam pokračoval ve vraždění těch, kteří mu „ublížili“. Celkem zemřelo sedm lidí, další tři přežili jen náhodou. Svoboda na konci svého běsnění spáchal sebevraždu skokem do kamenolomu.

A tady se ještě podívejte, jakými palcovými titulky doprovodily masakr v Uherském Brodě věhlasná zahraniční média.

Podobné články

Doporučujeme

Další články