V touze po poznání vesmíru můžeme sondy vnímat jako prodlouženou ruku lidstva. Od prvních exemplářů urazily velký kus cesty a ty současné jsou schopné dopravit na jinou planetu i celou chemickou laboratoř. Vraťme se však na samý počátek. Dnes je to 66 let, co lidstvo vstoupilo do vesmíru. Podívejme se na zajímavosti kolem umělé družice Sputnik 1, díky které vyhrál Sovětský svaz vesmírný závod nad Američany.
1. Start z kosmodromu Bajkonur
Sputnik 1 označovaný také jako Prostejšij sputnik – Nejjednodušší satelit (umělá družice) zahájil éru kosmických výzkumů. Neméně zajímavé než sonda samotná je také místo, z kterého na oběžnou dráhu dne 4. října 1957 odstartovala. Tím místem byl svého času slavný kosmodrom Bajkonur, který se nachází na území Kazachstánu. Sověti kosmodrom vybudovali v době vrcholící studené války jako zařízení pro testování mezikontinentálních raket. Práce na jeho výstavbě byly zahájeny v roce 1955 a už dva roky nato začal být využíván. K prvnímu úspěšnému odpálení došlo v srpnu 1957, jednalo se tehdy o mezikontinentální raketu R-7. Právě tento typ rakety vynesl v říjnu 1957 na oběžnou dráhu Sputnik 1.
2. Vítězství Sovětského svazu
Američané se snažili, aby byli ve vesmíru první, ale jejich úsilí provázel nezdar a první družici se jim podařilo úspěšně vyslat až 4 měsíce po Sovětech. Příčinou amerického neúspěchu byly technické problémy programu Vanguard. První umělé družice Země měly být vypuštěny už v roce 1957, ale vinou mnoha havárií nabíral celý podnik zpoždění. Americkou odpovědí na sovětský Sputnik byla až družice Explorer 1 vyslaná na oběžnou dráhu 1. února 1958.
3. Hodně zjednodušená sonda
Samotná družice bez nosné rakety vážila 83,6 kg a měla průměr 58 cm. Oproti původnímu záměru byla hodně zjednodušená. Hlavní bylo dostat ji nahoru jako první! Z toho důvodu sešlo z plánu poslat na oběžnou dráhu našlapanou výzkumnou sondu se vším všudy. Sputnik byl vybaven jen tím nejzákladnějším vybavením, když se to tak vezme, byl to vlastně jen nouzový modul.
4. Jen to nejnutnější
Ve vybavení sondy nemohla chybět baterie, napájecí zařízení mělo ze všeho největší hmotnost, ta přesahovala 50 kg. Kapacita baterie měla vydržet zhruba na 3 týdny. Sonda měla také vysílače, díky kterým o sobě dávala z oběžné dráhy vědět. Pak tu byl ještě ventilátor, jenž zajišťoval tepelnou regulaci. A to je vlastně všechno.
5. Zánik první sondy
Sonda vysílala pípavý signál do 25. října 1957, pak se odmlčela, ale dále kroužila nad naší planetou. Sonda do 3. ledna 1958, kdy shořela v atmosféře, provedla přes 1400 obletů Země.
A zde si můžete přečíst o sondě Voyager 1, která nese už 41 let poselství jiným světům.
Podobné články
Martin Miko
Arian Ebrahimi
Doporučujeme
