Ministerstvo dopravy oprášilo dva roky starý návrh smutně proslulého šéfa dopravní policie Leoše Tržila. Chodcům chce za snížené viditelnosti přikázat nosit reflexní vesty nebo aspoň oblečení vybavené reflexními prvky. "Za snížené viditelnosti se významně zkracuje vzdálenost, na kterou je řidič schopen zahlédnout chodce pohybujícího se bez reflexních prvků na pozemní komunikaci, což vede k nehodám, často se smrtelnými následky," vysvětluje podle časopisu Týden ministerstvo. K...y z ministerstva dopravy kontrolují bezpečnost našich procházek (www.telegraph.co.uk)   Pokud návrh projde, pak reflexní vestu nebo návlek na rukáv budete muset mít u sebe prakticky pořád. Jen přes den to nebudete muset nosit – zatím. Představte si ale třeba situaci, kdy se zdržíte na návštěvě, v hospodě nebo u milenky, a domů se vydáte až po setmění. Jak pojedou kolem policajti a nebudete "zářit", dostanete pokutu. Jako kdyby vám na autě chyběly odrazky.  

Co je komu do mé "bezpečnosti"?

Důvodem návrhu je prý starost o naši bezpečnost. Co taky jiného – "bezpečnost" byla přece odevždycky univerzáním zaklínadlem fašistoidních úředníků. Jenže co je sakra komu do toho, co mám jako chodec na sobě? A kde ta dojemná starost státních úředníků o můj život a zdraví skončí? Budou mi policajti časem dávat dýchnout i na procházce, aby mi mohli případně zabavit chodecký průkaz? Budou kontrolovat, kdy byly moje boty naposledy na technické a jestli na nich náhodou nemám ochozenou podrážku? Budu u sebe jako chodec muset nosit lékárničku? A co ostatní rizika, kterých je můj život plný už z principu? Kdy mi stát přikáže souložit jen s gumou ve snaze ochránit mě před pohlavními nemocemi? Který úředník mi bude tu nasazenou gumu kontrolovat? Proč mi nezakázat ještě i pojídání tučného vepřového kolene, horské treky, běhání po schodech nebo koupání bez záchranného kruhu? To všechno jsou přece potenciálně nebezpečné aktivity, při kterých můžu přijít o život se statisticky mnohem vyšší pravděpodobností než při chůzi po silnici po tmě. Přežírání se vepřovým kolenem je statisticky mnohem vražednější než procházky bez reflexní vesty   Když už, rozšiřme to. Víte, kolik je všude kolem nás benzínových pump s vysoce hořlavým palivem? S nenulovou pravděpodobností může dojít k požáru. Každý chodec by měl být povinně vybaven azbestovým oděvem a hasícím přístrojem. A co když někde náhodou unikne plyn? Každý chodec by u sebe měl povinně mít plynovou masku. Občas spadne ze střechy taška a někoho zabije. Neuzákoníme ve městech povinné nošení helmy?  

Nespokojenost v kultuře

Při čtení zprávy o vestách jsem si hned vzpomněl na studii Nespokojenost v kultuře. V roce 1930 ji napsal psychiatr Sigmund Freud a česky vyšla třeba v roce 1998 v nakladatelství Hynek. Freud tvrdí, že v lidské společnosti jsme nuceni zříci se svých přirozených pudů a přání, jako je třeba incest, kanibalismus nebo touha zabíjet. Podle Freuda nás taková kulturní omezení a zákazy silně frustrují. Ne že by mi snad chyběly ty popsané přírodní pudy, ale pravdou je, že nadbytečná omezení a zákazy z člověka dělají rozdivočelé zvíře. "Co je to ku..a za zm..y?!" křičím nad klávesnicí svého MacBooku Pro, zatímco píšu tenhle článek. "Proč se mi ty sv..ě se..u do života?! Rozkopat jim ty jejich špinavý dr..y a narvat jim ty výstražný vesty do pr…e!" Sigmund Freud má sice vestu, ale ne oranžovou   Ale protože jsem jinak slušně vychovaný, distinguovaný a vysokoškolsky vzdělaný muž, nadávky spolknu a vzteky poprskanou klávesnici utřu. Budu pokračovat ve věcnější argumentaci.  

Frontální útok na naši svobodu

Ministerstvo dopravy podle Týdne navrhuje, aby chodci povinně nosili na oděvu reflexní prvky, a to za situace, kdy půjdou po silnici nebo jiné pozemní komunikaci bez veřejného osvětlení a za snížené viditelnosti. "Snížená viditelnost se týká zejména rozbřesku, soumraku a noci, během dne pak zejména mlhy a hustého deště," uvádí ministerstvo. Takže už žádné romantické noční procházky s ženou, kterou mám rád – ledaže by měla na zadku červené odrazky a přes prsa blikačku. Tohle je prostě frontální útok na naši základní svobodu řídit si svobodně své vlastní životy a rozhodovat sami o sobě. Je to mnohem horší, než snaha státu vyhnat kuřáky z hospod a dalších veřejných prostor. Kuřák mě svým dýmem obtěžuje a ohrožuje. Když ale vyrazím v noci na procházku po silnici, ohrožuju jen a pouze sebe. Co je komu do toho?! Chci se dívat na hvězdy, chci přemýšlet o Camusově Cizinci, kterého jsem právě dočetl, chci si nechat v hlavě znít magické hudební plochy z Kitarovy desky Silk road… Nechci se zabývat nějakou pitomou reflexní vestou! O fašistoidním návrhu ministerstva dopravy více ZDE, Silk road si na uklidnění můžete poslechnout tady: