6 obrazů Prahy od „zvrhlého umělce“ Oskara Kokoschky – G.cz
Vyhledávání

6 obrazů Prahy od „zvrhlého umělce“ Oskara Kokoschky

Zdroj: wikiart.org

Rakouský malíř prchl před nacisty do Prahy a nechal se jí očarovat.

Radka Pružinová
Radka Pružinová 17.2.2015, 13:30

20. února 2015 proběhla v pražském Veletržním paláci výstava věnovaná právě Oskaru Kokoschkovi a jeho lásce k Praze. K vidění tu byla jeho díla z českých i zahraničních uměleckých institucí, která vytvořil především v inkriminovaných letech 1934–1938 při svém exilu v Československu.

1. Praha (1936) – pohled z jeho ateliéru v Bellevue

2. Nostalgia (namalovaná po paměti)

3. Praha od Křížovníků

4. Karlův most

5. Širší panorama Prahy

6. Karlův most a Hradčany (1934)

„Jako kdysi po pustošivé třicetileté válce byla Praha opět kosmopolitním centrem, kde si dávala poslední dostaveníčko celá Evropa. Ve srovnání s moderními světovými velkoměsty s jejich uniformními mrakodrapy a proletářskými cementovými baráky zůstala Praha výtvorem kultivované společnosti a také se jím znovu stala. Ve středověku, v renesanci a po náboženských válkách v době baroka zde v kostelích, palácích a měšťanských domech soupeřili stavitelé, sochaři, malíři, zlatníci a řezbáři všech evropských národností, Italové, Francouzi, Vlámové, Němci a Tyrolané, s umělci domácího původu, jako by chtěli varovat budoucí generace před nesvorností a ukázat, čeho jsou národy schopny, chovají-li se lidsky a jejich šikovné ruce umějí spolupracovat,“ píše Kokoschka ve své autobiografii Můj život, kterou v roce 2000 vydalo nakladatelství Atlantis.

Předkové Oskara Kokoschky, který se narodil roku 1886 v rakouském Pöchlarnu, pocházeli z rodu pražských zlatníků (jeho dědečkovi patřil dům U Ježíška ve Spálené ulici). V Praze žila i jeho sestra Berta. Nejspíš i to – vedle neúnosné politické situace – ho v roce 1934 přivedlo právě sem.

V Praze se rozkoukal poměrně rychle. Našel si tu životní partnerku Oldu a spoluzaložil spolek Oskar-Kokoschka-Bund, který usiloval o tvorbu nezávislou na nacistické estetice. Ta jeho obrazy označovala za „zvrhlé umění“. Jeho díla se dostala na index. Kromě bezmála dvaceti fascinujících krajinných pláten zobrazujících pohled na Prahu tu namaloval také značně expresivní portrét prezidenta T. G. Masaryka, se kterým se velmi spřátelil, a v reakci na stupidní stopku v rakouských a německých galeriích vlastní autoportrét známý jako „Autoportrét zvrhlého umělce“.

Kokoschka byl renesanční člověk. Kromě výtvarného umění se nechával unášet i divadlem. Se svou budoucí ženou Oldou navštěvoval divadelní představení Voskovce a Wericha nebo třeba avantgardní inscenace režiséra Buriana. Sám napsal divadelní hru Comenius inspirovanou životem a dílem Jana Ámose Komenského, v jejíž závěrečné scéně se český Učitel národů setkává s holandským malířem Rembrandtem.

Pobyt Oskara Kokoschky v Praze by se sice dal vnímat jako exilový, on sám si ale jako ve vyhnanství rozhodně nepřipadal. Praha pro něj byla múzou – inspirující, osvěžující a motivující – a prožil v ní velmi plodné čtyři roky života. Mimo jiné získal i československé občanství a československým občanem byl až do roku 1947.

V roce 1938, v době mobilizace, už pro něj začala být česká půda příliš horká. Prchl do Anglie. Po Praze se mu ale stýskalo. Svůj slavný obraz Prahy Nostalgia namaloval až v Londýně – po paměti.

Během svého pražského pobytu ale maloval Prahu jak uhranutý, ze všech různých úhlů, z pohledů možných i nemožných. Obrazy malované například z okna Strahovského kláštera nebo kláštera Křížovníků, ze zahrady Kramářovy vily, z obou břehů Vltavy a později pak z věže neorenesančního domu Bellevue (česky Krásná vyhlídka) na Smetanově nábřeží, ve kterém si zařídil ateliér, jsou neklamnou a na první pohled patrnou zpovědí Kokoschkova okouzlení Prahou.

„Prahu jsem maloval rád, nikoli však s úmyslem podávat nějaká topografická líčení nebo zachycovat okamžiky v impresionistickém smyslu, ale proto, že dnešní města se stavějí na písku a jejich obyvatelé ani neuchovávají minulost, ani si nejsou vědomi budoucnosti, jíž se naopak obávají,“ dodává sám Oskar Kokoschka ve své výše zmiňované autobiografii.

Nadcházející výstava v pražském Veletržním paláci bude doplněna o souvislosti zdůrazňující Kokoschkův vliv na české prostředí a inspiraci, kterou zde nalezl. Kromě Kokoschkových obrazů se budete moci pokochat i díly Friedricha Feigla, Bohdana Heřmanského, Willyho Nowaka, Karla Vogela, Wincence Makovského, Emila Filly, Františka Janouška, Josefa Čapka, ale třeba i dalších umělců, kteří si Československo v předválečné době zvolili za exil – Johna Heratfielda nebo Johannese Wüstena.

Anketa

Díváte se na obrazy jinak, když znáte životní příběh malíře

Anketa se načítá...

Podobné články

Doporučujeme

Další články