To s tím peklem je samozřejmě vtip, i když se o nejslavnějším vrtu na ostrově Kola samozřejmě říkalo, že Sověti tehdy přestali vrtat, protože se probourali do samotného pekla. Byl to ovšem drb, dokonce i uniklá nahrávka „milionů zmučených lidských hlasů", která se prý z obrovských hloubek ozývala, byla ve skutečnosti jen zremixovanou hudební skladbou.

A proč vlastně vědci tak hluboko vrtají? Snaží se proniknout skrz přechod zemské kůry a svrchního pláště, který definuje tzv. Mohorovičičova konstanta. Právě na tomto rozmezí se např. seismické vlny skokově začínají šířit odlišnou rychlostí, což naznačuje i prudkou změnu ve složení hornin. Navrtání pláště nám tak pomůže pochopit chování litosferických desek a především zjistit, jestli je v tom obřím míči, po jehož povrchu se pohybujeme, něco zajímavého. Všichni víme, že do samotného jádra je to nějakých 6378 kilometrů. Zmíněný přechod kůry a pláště je ovšem mnohem blíž. Na dně oceánu zhruba mezi 10 až 20 kilometry, na zemském povrchu pak cca mezi 20 až 90 kilometry (v ČR je to cca mezi 30 až 40 kilometry). Není divu, že dosažení téhle mety láká vědce už od nepaměti.

1. Sachalin I (12376 metrů)

Různé zdroje uvádějí různá čísla, ale to je dáno tím, že vrtů je na tomto ropném projektu hned několik. Ten nejhlubší ale trumfl všechny dosavadní hloubkové pokusy. Sachalin I se sice nachází na největším ruském ostrově, ale ve skutečnosti jde o kooperaci USA (30 %), Japonska (30 %), Ruska (30 %) a Indie. Nejhlubší studna má označení Z44 a nachází se na těžebním poli Čajvo. Její konstrukce trvala cca sedm týdnů.

2. Vrt Al Shaheen (12290 metrů)

Je to sice jen další ropný vrt, ale přesto stojí tohle „dítě" Maersku za pozornost. Na požadovanou hloubku se totiž díky novým technologiím (2008) těžaři dostali za pouhých 36 dní.

3. Superhluboký vrt na ostrově Kola (12262 metrů)

Zřejmě nejslavnější díra světa je na ruském ostrově Kola. Tento projekt začal v sedmdesátých letech, s ambiciózním cílem dosáhnout hloubky 15 tisíc metrů a především překonat rekord Američanů (viz Bertha Rogers), což se povedlo velmi záhy. Rusové slavili, v osmdesátých letech dokonce vydali pamětní známky a zase byli někde první. Po dosažení hloubky dvanácti tisíc metrů se dokonce těžba na rok zastavila, aby si všichni mohli úspěchu užít. Až později se ukázalo, že výluka byla způsobena zkroucením vrtáku. Poškození bylo tak rozsáhlé, že se nový vrták musel napojit v hloubce sedmi tisíc metrů a začít vrtat znovu. V roce 1989 Sověti dosáhli hloubky 12262 metrů, přičemž plán byl zvládnout cílovou hloubku do roku 1993. Další práce však znemožnila nejen prudce rostoucí teplota s každým dalším metrem (mnohem víc, než vědci předpokládali), ale především rozpad Sovětského svazu. V roce 2005 byl projekt definitivně ukončen a vrt zapečetěn. Zpětné výzkumy dokazují, že vrt baltický plášť navrtal zhruba z jedné třetiny (jeho tloušťka v daném místě je cca 35 kilometrů).

4. Chikyu (10062 metrů)

Jedná se o součást Deep Sea Drilling Project and the Ocean Drilling Program. Výsledky Chikyu jsou parádní zejména proto, že jde o vrtání do mořského dna (odtud je Mohorovičičově konstantě blíž), navíc v oblasti s častými zemětřeseními. Z hloubky 2322 metrů vyvrtala plošina díru hlubokou 7740 metrů a získala naprosto unikátní vzorky. Přechodu se však dosáhnout nepodařilo.

5. Bertha Rogers (9583 metrů)

Nejhlubší americký průzkumný vrt se rodil v roce 1974 v Oklahomě. Firmě GHK šlo především o průzkum podloží a jeho případné komerční využití, ale ke spolupráci samozřejmě byli přizváni i vědci. Když se ani po necelých šesti mílích nic nenašlo, GHK vrtání ukončila, protože další průzkum už by byl nad její finanční možnosti.

6. Německý vrt u Windischeschenbachu (9101 metrů)

V letech 1987 – 1995 Němci zkoušeli vrtat v okolí Windischeschenbachu, což je co by kamenem dohodil od českých hranic. Poučili se z nezdaru Sovětů a vyrobili vrták schopný odolat teplotám 300 stupňů Celsia. Navíc si vybrali příznivé podloží. Přesto se nedostali ani na hranici deseti tisíc metrů, protože teplota rostla příliš rychle, hlavně kvůli velkému podílu tekutin, které se mísily s horninami. Němci nechávají své vrty otevřené pro další vědecké zkoumání (vrtná věž se mezitím stala turistickou atrakcí) a jejich poznatky jsou aplikovány na všech dalších chystaných projektech.