Co nevynechat, pokud se vydáte do maďarské metropole pomáhat uprchlíkům?
Dnes je Budapešť standardní evropské město – tedy až na to, že se přes něj právě teď valí do Evropy desetitisíce uprchlíků z islámských zemí. Když se ale budete pozorně dívat, můžete tu objevit připomínky dávných osmanských výbojů.
V letech 1541 až 1686 byla Budapešť centrem turecké provincie s názvem Budínský pašalík (Beglerbegluk). Po dobu 145 let šlo o nejsevernější město islámu, odkud Osmané napadali dnešní Slovensko a Rakousko. Než Budapešť v září 1686 zpátky pro křesťany dobyla armáda Svaté ligy pod velením Evžena Savojského, stávalo tu více než pětatřicet mešit a většina obyvatel byli muslimové.
1024px-siege_of_buda_1686_frans_geffels.jpg
Obléhání osmanské Budapešti (1686) na obraze Franse Geffelse
Ztrátu Budapešti Turci dodnes považují za tragédii stejně, jako křesťané od roku 1453 teskní po „padlé“ Konstantinopoli dobyté Turky, dnešním Istanbulu. Osmanský janičář Tamesvarli Ghazi Asik Hasan o tom v 17. století napsal tesknou báseň Opuštěná kráska na Dunaji.
Skvrnou na křesťanském osvobození města byl následný masakr více než pěti tisíc muslimských a židovských obyvatel včetně žen a dětí, který si v ničem nezadal s předchozímí ukrutnostmi Turků. Spáchali ho křesťanští „hrdinové“, a právě proto se o něm dnes moc nemluví. Čím se přitom jejich krvavé orgie lišily od dnešních ukrutností Islámského státu?
pe_01_schuppen_prinz-eugen_730x440_1.jpg
Evžen Savojský - muž, který má na rukou krev tisíců nevinných muslimských žen, dětí a starců (Foto: www.belvedere.at)
Ale to už je dávno. Co tu z osmanských dob zůstalo?
1. Turecké lázně
Nejviditelnější památkou na turecké časy jsou některé ze zdejších proslulých lázní. Budapešťské horké prameny se kdysi muslimům hodily pro rituální očistu před páteční modlitbou. Postupně tu proto vybudovali několik desítek hamámů, z nichž čtvery historické lázně fungují dodnes: Rudas (Döbrentei tér 9), Király (Fő utca 84), Rácz (Hadnagy utca 8-10) a Veli Bej (Árpád fejedelem útja 7).
Koupel v tradiční osmanské stavbě s klenutou kamennou kopulí je příjemnou první zastávkou v putování za islámskou Budapeští. A nebo tu budete relaxovat až po návštěvě následujících památek?
2. Kostely, které bývaly mešitami
Osmanský Paša Tojgun v roce 1555 přestavěl gotický kostel pod Hradním vrchem na mešitu. Po osvobození města křesťany pak v 18. století pak kapucíni mešitu přestavěli na barokní kostel, ve kterém zůstal zachován islámský vstupní portál, okno a další architektonické prvky. Najdete ho ve čtvrti Viziváros (Kapucinus templom, Fő utca 32).
Jako mešita sloužil i gotický kostel Nanebevzetí. Na jeho jihovýchodní stěně se dodnes zachoval mihráb – muslimský modlitební výklenek obrácený směrem k Mekce. Dnes je tento kostel barokní a stojí na pešťském konci Alžbětina mostu (Belvárosi Plébánia templom, Március 15 tér 2).
3. Hrob posledního tureckého paši
pomnik_abdulrrahmana_abdi_arnauta.jpg
Do posledních sil hájil své město před přesilou křesťanských nepřátel. Čest jeho památce! (Foto: travelfish.blog.com)
Turecký náhrobek, který spatříte v severní části Hradního vrchu na baště Anjou mezi Vídeňskou branou a Vojenským muzeem, nese bělostný kamenný turban. Je na něm maďarský nápis: „Abdurrahman Abdi Arnavut paša, poslední guvernér 145 let trvající turecké okupace Budapečti, padl na tomto místě dne 2. září 1686 ve věku 70 let. Byl to hrdinný nepřítel. Nechť odpočívá v pokoji!“
Pomník vztyčili v roce 1932 potomci uherského šlechtice György Szabó, který tu byl zabit ve stejný den jako paša. Bojoval jen na opačné straně v armádě Evžena Savojského. Z našeho pohledu to tedy byl „osvoboditel“.
4. Hrobka Otce růží
gul_baba_s_tomb_01-1.jpg
„Otec růží"má v Budapešti nejen hrobku, ale i sochu (Foto: www.budapest.com)
Ottův slovník naučný (1891) zmiňuje v Budapešti „mešitu, v níž odpočívá turecký světec Gül Baba (Otec růží), k němuž ročně muhameddáni z dalekého Východu putují“. Derviš, básník a učenec Gül Baba byl osobním rádcem sultána Sülejmana I. Nádherného, kterého doprovázel na jeho tažení do Evropy. Zemřel v září 1541, podle první verze během dobývání Budína, podle druhé při vedení první muslimské bohoslužby, kterou Turci vzdali dík Alláhovi za ovládnutí města. Jeho pohřbu se osobně zúčastnil sultán, který pomáhal nést Gül Babovu rakev, a pak ho prohlásil za muslimského patrona města.
Dervišovo jméno vysvětlují tři verze: 1. z Turecka do Uher poprvé přinesl růže, 2. na turbanu nosil růžový květ, 3. jde o symbolický odkaz na jeho hluboké znalosti koránu a mystické spojení s Bohem. Gül Babova hrobka byla po roce 1686 jezuity přestavěna na kapli sv. Josefa. Zástupy muslimských poutníků ale v roce 1914 přiměly majitele pozemku k návratu stavby původnímu účelu.
Dnes hrobka patří turecké vládě a stojí před ní světcova socha. Najdete ji v Budíně na západní břehu Dunaje ve čtvrti Rószadomb (Růžový kopec) na adrese Mecset utca 14 asi pět set metrů západně od konce Margaretina mostu.
5. Jména ulic
Osmanskou nadvládu v Budapešti připomínají i jména ulic, třeba Török utca (Turecká), Turbán utca (Turbanová) nebo Mecset utca (Mešitová).
6. Turecké výrazy
Další „památku“ na staré dobré osmanské časy najdete přímo v maďarštině, která obsahuje asi 600 slov převzatých z turečtiny. Třeba elma (jablko), kapi (brána) nebo kefe (kartáč). Už víte, proč si i sousední Slováci čistí chrup „zubnou kefkou“?
A nakonec ještě 19 důvodů, proč v Česku přivítat islám.
Podobné články
Komerční článek
Doporučujeme
Martin Miko
