Páteční dopoledne bývají jako stvořená k horečné činnosti, aby člověk mohl odejít dříve z práce a nemyslet o víkendu na ‚resty‘. Dnes nás ale místo práce čeká vzácná nebeská podívaná.
Zatmění Slunce, i když opět jen částečné, můžeme u nás pozorovat po více jak čtyřech letech – naposledy k němu došlo 4. ledna dopoledne roku 2011. Na další si budeme muset počkat až do roku 2021, bude však ‚menší‘ než to dnešní, kdy Měsíc překryje sluneční kotouč ze 73 %. Další podobné zatmění bude u nás pozorovatelné až za jedenáct let. A teprve až v roce 2135 uvidí naši potomci zatmění úplné – tak jak bude zítra pozorovatelné až daleko nahoře na severních hranicích Evropy.
Na podrobnou animaci i s přesným popisem průběhu a polohy nebeských těles se můžete podívat ZDE nebo TADY.
U nás to celé začne velmi nenápadně krátce po půl desáté, kdy se Měsíc dotkne pravého horního okraje Slunce a začne jej postupně ‚ukusovat‘. Vrcholu dosáhne zatmění kolem tři čtvrtě na jedenáct. Tou dobou se na několik minut viditelně setmí – což ovšem nebude jediná věc, kterou budeme moci pozorovat. Tedy za předpokladu jasného počasí, které nám ale meteorologové na zítřejší dopoledne zatím slibují. Co dalšího tedy uvidíme?
1. Venuše
Světelnost oblohy poklesne natolik, že nalevo od Slunce spatříte jasnou ‚hvězdu‘, tedy planetu Venuši, kterou jsme nyní zvyklí vídat na opačné straně – tedy na západě – ve večerních hodinách.
2. Sluneční srpek v.1
Nejbezpečněji uvidíte sluneční srpek při zatmění pomocí hvězdářského dalekohledu, opatřeného vhodným filtrem (musí odstínit 95 % světla). Doporučujeme proto návštěvu některé z mnoha českých hvězdáren, které jsou na tuhle akci (i nápor pozorovatelů) připraveny, jejich seznam najdete TADY.
Nechce-li se vám nebo nemáte čas se někam trmácet, jsou pak další variantou svářečské brýle s hladkým povrchem č. 12 nebo 13.
snimek_obrazovky_2015-03-19_v_12.30.21.png
Tohle se taky dá, ale nedělejte to – nebo jen na vteřinu či dvě, jestli vám to stojí za to a je-li vám zrak milý. (Foto: kiellanddaniel.files.wordpress.com)
Podobnou službu vám poskytne i poněkud ‚punkový‘ způsob – svitkový film, který vytáhnete z ruličky, takže osvícením zčerná, a přes několik jeho vrstev se pak dá na zatmění též koukat. Ale příliš se to nedoporučuje, protože na rozdíl od svářečských brýlí nejsou vaše oči dokonale ‚zatemněny‘ ze všech stran a při delším pozorování Slunce hrozí poškození zraku ultrafialovým zářením.
3. Sluneční srpek v.2
Daleko bezpečnější je nepřímé sledování srpku prostřednictvím stínu, který ‚hází‘ rozptýlené objekty – například tlustější záclony nejlépe s hrubým vzorem nebo husté větvoví.
Podobnou službu ale udělají i vaše dlaně – s prsty mírně roztaženými a položenými kolmo přes sebe. Využijete při tom princip tzv. dírkové komory (camera obscura).
4. Pohyb vesmírných těles
Ačkoli Slunce vychází o pár minut dříve dejme tomu v Ostravě než v Karlových Varech, což je zapříčiněno rotací Země proti směru hodinových ručiček (při pohledu na sever), průběh zatmění je opačný, jak ukazuje animace. Proto také bude zatmění viditelné dříve právě v Karlových Varech než v Ostravě – stín Měsíce se bude přesouvat od západu k východu.
5. Black-out?
Po zatmění Slunce může záhy následovat i ‚zatmění‘ energetické soustavy, tedy její hromadný výpadek. Mohou za to solární elektrárny, které jenom v Česku vyrábějí kolem 10 % veškeré elektrické energie. Což není takový problém, jenže v sousedním Německu jich je daleko více.
Co se může stát? Měsíc, který zastíní z podstatné části sluneční kotouč, sníží také výkon solárních panelů. Jakmile však zase Slunce za pár minut poodkryje, výkon se opět skokově zvýší. A protože energetická soustava je v Evropě propojená a přebytky z jedné země se ‚přelévají‘ do ostatních, může právě ‚rázová vlna‘ vzniklá v Německu ohrozit také nás. Inu, uvidíme.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
