Někdo má pod kapotou stádo koní, někdo zas boxera.
Plochý motor s protiběžnými písty najdeme u dvou značek, ale vyloženě pyšní jsou na něj hlavně u Subaru, kde momentálně slaví padesátku. Fanoušci na něj nedají dopustit, i v době downsizingu má totiž pořád ještě „ksicht“.
1. 50 let praxe u Subaru
Když v roce 1966 dávali v Subaru motor s protiběžnými písty do modelu Subaru 1000, své historicky první předokolky, řídili se heslem „nikdy nevíš, jestli to nebude fungovat, dokud to nevyzkoušíš“. A motor, který kvůli protiběžnému pohybu pístů pojmenovali boxer, se stal jejich trademarkem na dalších padesát let. Našel si cestu do mnoha dalších modelů a jeho přítomnost pod kapotou prozradí i nenápadný odznáček na zadku některých vozů. A ačkoliv přichází hybridní a elektrická budoucnost, Subaru se zatím boxerů rozhodně nevzdává.
Naopak, benzínový boxer je totiž přímo ideálním společníkem k elektromotoru. Hlavní výhody – nízké těžiště a konzistentní křivka výkonu – jsou totiž hezky komplementární k elektrifikaci vozů – nízké těžiště může být zachováno při správném rozmístění baterií a fanoušci Subaru nepřijdou ani o oblíbené neutrální chování na limitu. Aktuální generace boxerů tu s námi ale ještě nějaký ten pátek bude, protože všechny plní poslední normu Euro a např. v Subaru Levorg automobilka dokázala, že zvládne i downsizing, aniž by ztratila svůj charakter.
2. Je to brouk
Subaru samozřejmě není první, kdo s nápadem na plochý motor a protiběžné písty přišel. Tuhle koncepci, ovšem vzduchem chlazenou, najdeme třeba ve čtyřválcové Tatře T97, která byla velkou inspirací při vývoji Volkswagenu Brouk. Však za to také tatrováci nakonec dostali od Ferdinanda Porsche odškodnění. Z Brouka se pak ploché motory přestěhovaly do Porsche, kde se jim daří dodnes. V Subaru v šedesátých letech zkoumali právě motory od Porsche a nakonec se usnesli, že je to vlastně docela dobrý nápad. Zástavba do kompaktní předokolky však byla trochu náročnější a v Subaru např. vymysleli speciální nová ložiska, aby utlumili vibrace. V dalších generacích motorů se pak systémová řešení Subaru a Porsche rozcházejí, ale stále můžeme říct, že jde o vzdálené příbuzné.
3. Nezaměnitelný zvuk
Většina čtyřválců má dost zaměnitelný zvuk, ale právě boxery umí vystoupit z řady. V nízkých otáčkách mají chraplavější a hlubší zvuk než klasické „řadovky“ a nad pět tisíc otáček jedou mnohem víc od plic. Zatímco srovnatelný čtyřválec o stejném objemu už spíš štěká, Subaru plnohodnotně vyje. Samozřejmě se bavíme hlavně o benzínových boxerech, ale dokonce i nafťák má hlas posazený trochu jinam, a to mu dodává jedinečnou osobnost. Schválně si to někdy poslechněte, až kolem vás pojede Subaru. Pokud v autě preferujete soundtrack součástek před oblíbenou rozhlasovou stanicí, jenže nemáte na osmiválec, možná bude Subaru tím pravým orchestrem. V době mizejících motorů s charakterem (pětiválce od Volva či Audi, šestiválce i v levnějších Porsche, osmiválce ve většině sporťáků) si člověk už prostě musí trochu vybírat.
4. Je to tahoun
Jednou z výhod, které boxer přináší, je také vyvážená křivka výkonu. Motor prostě táhne v celém spektru a nedochází mu energie ani v nejvyšších otáčkách. Důkaz místo slibů? Parádní dvoulitr v Subaru BRZ (nebo Toyotě GT86, tohle auto vyvíjely obě automobilky společně), který patří do nejnovější generace boxerů. Spousta lidí vám řekne, že tenhle sporťák by si zasloužil turbo, protože je v nízkých otáčkách lenivý. Jenže ony 200 koní to umí rozbalit, pokud se nebojíte šlápnout na plyn a ženete otáčkoměr až k červenému poli. Nad pěti tisíci se BRZ rozsvítí jako vánoční stromeček a začne rozdávat dárky!
Táhne a táhne, nedochází mu dech, protože není honěné turbem. To zároveň znamená, že je krásně čitelné a jdou s ním opravdu dělat kejkle, které vidíte na obrázcích u každého testu. Naprosto nezáludná zadokolka vděčí za své jízdní vlastnosti především zázraku pod kapotou. Ten dokazuje, že atmosférické motory ještě neřekly poslední slovo. A boxery jakbysmet.
5. V dehtu i turbu
Boxery se nedělají jenom v benzínu, jak byste si mohli při zmínce o Porsche a Subaru pomyslet. Jistě, Japonci se často drží atmosférických motorů – je na nich méně věcí k polámání, jsou méně záludné, jenomže... také se z nich hůř doluje výkon. V případě sportovních modelů jako Impreza/WRX STi se automobilka turbům nevyhnula, ale dnes je nabízí i v modelech Levorg a Forester. A v roce 1999 přišla automobilka i s vývojem naftové verze motoru, který se po dlouhém vývoji objevil poprvé v Evropě během roku 2008 pod kapotou Subaru Outback.
A co k těm pěti důvodům přidat, abychom to trochu vyvážili? Motory od Subaru mají celkem apetit. Nemá smysl to zapírat, se Subaru WRX STi můžete při troše adrenalinových radovánek zlikvidovat půl nádrže, když vyjedete a sjedete jednu alpskou silničku. Jenže... na druhé straně má Subaru i úsporné naftové motory a především onen zmíněný dvoulitr z BRZ, který konstantně žere sedm na sto, ať už mu nakládáte, jak chcete. Ano, oturbený Forester nebo špičkové WRX patří mezi rozežraná auta, ale výměnou za častější návštěvu čerpací stanice vám nabídnou spoustu zábavy. A o tu je dneska za volantem docela nouze.
A ještě si přečtěte těchto 7 důvodů, proč chtít Subaru Forester v benzínu.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
