4 důvody, proč mají Češi rádi italské středisko Livigno – G.cz
Vyhledávání

4 důvody, proč mají Češi rádi italské středisko Livigno

Dávno neplatí, že Češi vybírají dovolenou podle poměru ceny a kilometrů sjezdovek. Doba řízková skončila a lyžaři z Česka už jedou klidně o kus dál za zážitky a skvělou kuchyní. Zvlášť, když je to za pár korun...

Adam Maršál
Adam Maršál 25.12.2015, 17:45

1. Nejvíc slunečních dní

Že je tady jedno z nejlepších lyžování v Evropě, to už se nějak ví. I když je to z Česka do Livigna skoro sedm set kilometrů a autem to vydá určitě na devět hodin, Čechům to kupodivu příliš nevadí. Čeští lyžaři jsou nároční a za dobrými podmínkami si rádi dojedou i dál. Kvalitu potvrzuje i jeden z nejzkušenějších českých freeskierů Pepé Kalenský. Uvidíte ho ve zcela novém českém freeskiingovém videu Excelent Separation, který se zčásti natáčel právě v tomto středisku. „Jezdím sem nejraději, protože je to nejslunnější středisko v Evropě. Tvrdí, že tam svítí 300 dní v roce. Nevím, jestli je to pravda, ale je tam určitě lepší počasí než kde jinde,” říká Pepé. Vedle sjezdovek na Mottolinu, které vyrůstá z Livigna po levé straně, najdete vpravo hned ještě druhé středisko s názvem Carosello 3000. Pro oba resorty platí samozřejmě společná permanentka. Livigno má na délku kolem sedmi kilometrů, a abyste nemuseli nikam daleko šlapat, po celém městě vás svezou skibusy označené barvami dle linek v pravidelných intervalech 15 minut. Spojují oba lyžařské areály s centrem města a v místech s větší koncentrací hotelů a penzionů zastavují každých zhruba 200 metrů. Celou zimu jezdí zadarmo pro všechny. A pozor – ve všech skibusech je zdarma wi-fi!

2. Na kopec vrtulníkem

Livigno je také jedno z mála míst v Evropě, kde je povoleno a provozováno převážení lyžařů a snowboardistů na kopec vrtulníkem. Ani tady to samozřejmě není levné a i jeden vzlet výrazně převyšuje cenu celodenní permanentky. Jedno svezení i s průvodcem vyjde na 180 eur. Každá další jízda je pak za 90 eur. I když se to může zdát dost peněz, je to za prvé neskutečný zážitek a za druhé je to o víc jak třetinu levnější než ve Švýcarsku. Ve Francii je heliskiing zakázán úplně – resp. z některých francouzských středisek se létá, ale lyžaři z vrcholů sjíždějí do Itálie. V Německu platí zákaz také a v Rakousku platí výjimka jen pro dvě střediska.

3. Ať žije Napoleon!

Kromě lyžování nabízí středisko svým hostům také výhodné nákupy.Už od roku 1805 je Livigno bezcelní zónou. Neplatí se zde DPH a ani spotřební daně, což se příznivě promítá v cenách alkoholu, cigaret, parfémů, značkových oděvů a sportovního vybavení i pohonných hmot. Tuto výsadu udělenou císařem Napoleonem si horské městečko zasloužilo pro svou ztíženou dostupnost. Ještě v 50. letech dvacátého století sem v zimě nevedla žádná silnice. Po vybudování jednosměrného tunelu Munt la Schera byl umožněn celoroční příjezd přes Švýcarsko a Livigno tím začalo být velmi vyhledávaným zimním střediskem, dnes žije prakticky pouze z turistického ruchu. Svou výsadu bezcelní zóny si však dokázalo udržet i v rámci Evropské unie, což pochopitelně přispívá k jeho popularitě. Když tedy z okénka auta zahlédnete cenu za litr benzinu kolem eura, nešálí vás zrak. Za litr finské vodky dáte v obchodě sedm eur. Dejte si ale pozor na hranicích, protože na všechny produkty platí přísné limity a Švýcaři kontrolují velmi přísně.

4. Pivo z 1816 metrů

Další důvod, proč je Čechům Livigno blízké, je skutečnost, že středisko má vlastní pivovar. A to ne jen tak ledajaký! Podnikavý hostinský Andrea Rocco zde založil nejvýše položený pivovar v Evropě a trumfl tak ještě nedávno rekordní pivovar Monstein v Davosu. Výška 1816 metrů dala livinskému chmelovému moku jméno. Pivo 1816 La Birra di Livigno nabízejí nejen ve vlastní restauraci, ale vyvážejí je i do dalších lokalit. Mimochodem uvařit pivo ve vysoké nadmořské výšce představuje mnohdy tvrdý, byť ne neřešitelný oříšek. V první řadě je třeba prodloužit délku vaření, ale zároveň snížit teplotu – protože voda se ve vyšších nadmořských výškách vaří při nižších stupních. Problém nastává především v konečné fázi vaření, kdy je vysoká teplota nutná k tomu, aby se do piva dostaly všechny ‚hořké‘ látky v patřičném množství. Pivovarníci, kteří mají s vařením piva ve vyšších nadmořských výškách zkušenosti, radí dvě jednoduché věci: 1) vaření v menších nádobách, 2) použití o něco větší dávky chmele na stejnou hořkost piva, než by byla použita v běžných oblastech pod jeden tisíc metrů nad mořem. V Livignu to každopádně umějí. Nezapomeňte to tam všechno vyzkoušet!

Více info na www.jedudolivigna.cz

Tento článek vznikl ve spolupráci s časopisem Travel Digest.

A zde se dozvíte, kde si půjčit lyže.

Podobné články

Doporučujeme

Další články