Dne 28. července roku 1976 ve 3:42 ráno zemětřesení o síle 7,8 až 8,2 stupně Richterovy škály srovnalo se zemí čínské průmyslové město Tchang-šan s přibližně jedním milionem obyvatel. Vzhledem k tomu, že v době největších otřesů téměř všichni spali ve svých postelích a nenacházeli se venku na ulicích v relativním bezpečí, podepsalo se zemětřesení velice výrazně na počtu ztracených lidských životů.
Mezi deskami
Čína, sevřená mezi Indickou a Pacifickou deskou, byla v historii velmi aktivním místem v souvislosti se zemětřesením. Zemětřesení hrála významnou roli také v čínské kultuře a vědě a Číňané v tomto důsledku jako první vyvinuli funkční seismometry. Oblast severní Číny, kterou zasáhlo zemětřesení v Tchang-šanu, je obzvláště náchylná k pohybu Pacifické desky směrem na západ.
Ve dnech předcházejících zemětřesení si lidé začali v Tchang-šanu a jeho okolí všímat zvláštních jevů. Hladina vody ve studních stoupala a klesala. Za bílého dne byly pozorovány krysy, které v panice pobíhaly ve smečkách, slepice zase odmítaly jíst.
Zemětřesení
Večer 27. července a brzy ráno 28. července lidé hlásili záblesky barevného světla, přesto ve 3:42 ráno většina lidí klidně a naprosto standardně spala. Právě v tu dobu zemětřesení udeřilo. Trvalo 23 sekund a srovnalo se zemí 90 procent tamějších budov.
Během katastrofy zahynulo nejméně čtvrt milionu lidí a 160 000 dalších bylo zraněno. Zemětřesení přišlo za urputného vedra uprostřed léta a mnoho zmatených přeživších vylezlo ze svých zničených domovů nahých, pokrytých pouze prachem a krví. Zemětřesení vyvolalo požáry, způsobilo výbuchy a uvolnilo jedovaté plyny v tchangšanských továrnách. Sítě vody a elektřiny byly přerušeny a železniční a silniční přístup do města byl zničen.
Čínská vláda byla na katastrofu takového rozsahu špatně připravena. Den po zemětřesení začaly vrtulníky a letadla shazovat do města potraviny a léky. Asi 100 000 vojáků Lidové osvobozenecké armády dostalo rozkaz vydat se k Tchang-šanu, přičemž mnozí z nich museli pochodovat pěšky z Jinzhou, což je město vzdálené téměř 300 kilometrů.
Katastrofální následky
Bylo povoláno asi 30 000 zdravotníků a 30 000 stavebních dělníků. Čínská vláda, která se chlubila svou soběstačností, odmítla všechny nabídky zahraniční pomoci. V rozhodujícím prvním týdnu po vypuknutí krize zemřelo mnoho lidí na nedostatek lékařské péče. Vojáci a humanitární pracovníci neměli dostatečný výcvik pro záchranné práce, aby mohli účinně vytahovat přeživší ze sutin. Problémem bylo také rabování. Více než 160 000 rodin zůstalo bez domova a více než 4 000 dětí osiřelo.
Odhaduje se, že v Tchang-šanu a okolních oblastech zahynulo 242 000 lidí, čímž se zemětřesení stalo jedním z nejsmrtelnějších v historii. Katastrofa byla překonána pouze 300 000 mrtvými při zemětřesení v Kalkatě v roce 1737 a 830 000 mrtvými, kteří podle odhadů zahynuli v čínské provincii Šen-si v roce 1556.
Tchang-šan byl nakonec obnoven s odpovídajícími opatřeními proti nebezpečí souvisejícím se zemětřesením. Dnes zde žijí téměř dva miliony obyvatel. Spekuluje se, že počet obětí zemětřesení v roce 1976 byl mnohem vyšší než oficiální údaj čínské vlády, který uvádí 242 000. Některé čínské zdroje hovoří o více než půl milionu mrtvých.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
