Švýcarský umělec H. R. Giger (74) spojuje penisy a vagíny v pekelné strojovny a slučuje lidské maso s biomechanickým.

Elsa K. 9.5.2014, 18:00

V obrazech H. R. Gigera (nápovědu k výslovnosti jeho jména naleznete zde) se to hemží obřími pyji a náznaky felace. Stereotyp občas naruší mimina, která vypadají jako dva měsíce po exhumaci nebo osudové ženy s uhrančivýma očima. Gigerova tvorba vychází z jeho nočních můr, což je více než patrné. Otec Vetřelce a stylu nazývaného biomechanický surrealismus se ale neomezuje jen na obrazy plné „biomechanického porna“ a krajiny, které zřejmě inspirovaly tvůrce Matrixu při navrhování lidských líhní. Vytvořil třeba sérii nábytku Harkonnen, který můžete na vlastní zadek ozkoušet v některém z jeho barů ve Švýcarsku (tokijský a newyorský byl již uzavřen) nebo svět počítačové adventury Dark Seed. Fanoušci skupiny Korn budou jistě znát mikrofon frontmana Jonathana Davise. Ten pochází taktéž z dílny H. R. Gigera.

Vetřelec

Režiséra Vetřelce Ridleyho Scotta uchvátily Gigerovy kresby v knize Necronomicon. Přesně splňovaly jeho vize o kvalitním monstru. Spolupráce dvou géniů začala. Giger nakonec vytvořil celý životní cyklus Vetřelce – od vylíhnutí tvora, který se přisál na obličej oběti, aby do ní vložil zárodek, až po dospělou obludu. Vetřelec, jak ho všichni známe, byl vlastně herec nebo kaskadér ve speciálním obleku. Povrch a základní konstrukce byly vytvořeny z elektroinstalačních materiálů, hadic a pryže. Hlava nesla pohybový mechanismus, který otevíral „ústa“ a vymršťoval vnitřní čelist. Hlav vzniklo hned několik, základem byla lidská lebka bez dolní čelisti, zasazená do protáhlého skeletu hlavy. Tvůrci nejdříve plánovali, že herec mechanismus unese, ale později se ukázalo, že hlava je příliš těžká a není možné ji ani podpírat pomocí ocelových lan. Takže nakonec vznikla statická hlava s mechanikou, která se točila v detailních scénách, a zbytek obstaral herec v kostýmu. Podle režisérovy původní vize měl být Vetřelec průhledný, což neklaplo. Slevil tedy na průhlednou hlavu, ve které měl být vidět mozek, ale nakonec se i od tohoto záměru upustilo. Giger spolupracoval i na třetím dílu Vetřelce, pro který navrhl zcela nové monstrum - změnil vnitřní čelist na jazyk, upravil hlavu, dal vetřelci lidské rty, pozměnil zádovou část a udělal z něj mnohem dravější a rychlejší potvoru. Filmaři s jeho návrhem však nebyli spokojeni, a tak výsledné změny byly spíše jen kosmetického rázu. Od druhého dílu se H. R. Giger potýkal s problémy s autorstvím. Společnost 20th Century Fox ho odmítla uvést jako spoluautora. V titulcích ho najdete jen jako tvůrce původního návrhu. Ve čtvrtém díle už jeho jméno nebylo uvedeno vůbec.

V Praze přišel o obrazy

V roce 2005 se v Národním muzeu v Praze konala Gigerova retrospektivní výstava. Když posledního srpna skončila, byly obrazy stále ještě bezpečně uloženy v uzamčené místnosti v muzeu. Do Švýcarska už ale nedojely. Na jejich nalezení je vypsána odměna 10 000 dolarů. Pokud o nich něco víte, neváhejte se přihlásit. Prý se vás nikdo na nic nebude ptát. A kromě dolarů si budete moct užít bezplatný víkend v muzeu H. R. Gigera a na zámku Chateau St. Germain ve Švýcarsku. Jde o slavné obrazy ELP I a ELP II z roku 1973, které byly použity jakožto cover desky Brain Salad Surgery od progresivní britské rockové kapely Emerson Lake & Palmer.