9. Fantazie
Fantasos, jeden ze tří synů Hypna a bůh surreálních snů. Vstupoval lidem do spánku poté, co je uspal jeho otec, a bral na sebe různé fantastické podoby neživých věcí.
10. Chaos
Podle řecké mytologie byl Chaos prvopočátek všeho na světě, jako dnes ‚náš‘ Velký třesk. Z něho pak vznikla věčná tma Erebos a noc Nyx, z nich zas věčné světlo a věčný den, pak země Gaia a tak dále a tak dále…
11. Fáma
Fáma, zosobněná pověst, dcera bohyně země Gaie. Podle římského básníka Vergilia byla hrůzostrašná s neskutečně rychlýma nohama, opeřená s obrovskými křídly, nohy měla na zemi, hlavu v oblacích a měla tolik očí, uší a jazyků, kolik měla peří. Žila v hradě s tisíci okny, aby slyšela všechno a všude a později mohla posílat své sluhy s vymyšlenými zprávami do světa.
12. Hygiena
Hygieia, bohyně čistoty a personifikace zdraví, dcera boha lékařství Asklépia. Na rozdíl od svého otce, který léčil, Hygieia nabádala k prevenci.
13. Oceán
Ókeanos byl bůh nekonečných, hlubokých vod omývajících zemi a personifikace moře. Nejstarší z Titánů, syn boha nebe Úrana a bohyně země Gaie, jeden z nejdůstojnějších a ‚nejvýkonnějších‘ bohů – se svou manželkou (která byla i jeho sestrou) měl tři tisíce synů a tři tisíce dcer.
14. Vulkán
Vulcanus, římský bůh kovářství, ohně a síly s ním spojené. Jeho pomocníci byli jednoocí obři Kyklópové. Římané si ho velice vážili a vždy 23. srpna slavili tzv. vulkánie – do obrovské vatry házeli živé ryby, které považovali za představitelky vodního živlu, jenž je nepřátelský ohni.
15. Pygmejové
Trpasličí národ Pygmejů žil prý až na konci světa, protože život s lidmi jim přinášel mnohá úskalí. Byli malincí, slabouncí, a proto měli problémy s velkými jeřáby, kteří je chytali a polykali jako žáby. I přesto dokázali přepadnout slavného Herákla – tento motiv si pak vypůjčil Jonathan Swift v Guliverových cestách. Dnes, právě po tomto bájném národě, takto nazýváme trpasličí kmeny střední Afriky.
16. Lemur
Lemurové byli římští duchové zemřelých. Z podsvětí často přicházeli v noci na svět ve zvířecí podobě, aby lidem opláceli, co jim za života provedli. Madagaskarské poloopice se svítivýma očima nesou název po těchto duších, protože vylézají hlavně v noci a vyluzují prazvláštní skřeky podobné lidskému naříkání.
A tady máte další běžná slova, která vznikla zajímavým způsobem podle jmen konkrétních lidí.