14 perel o nejvyšším kopci Evropy

Obrázek uživatele Ivan Brezina
22.5.2014, 22:05
Divná hora! Není jisté, jestli má Mt. Blanc v Evropě prvenství ve výšce, ani jak je vlastně přesně vysoký. Každopádně ale patří k nejoblíbenějším výstupovým vrcholům starého kontinentu. Možná o něm ale nevíte, že:

1. "Normálka"

Le-Grand-Couloir Vražedný kuloár (foto Outdoor) Nejfrekventovanější cesta na vrchol hory (tzv. „normálka") vede od konečné stanice horské železničky u chaty Nid d'Aigle nad vesnicí Les Houches západně od Chamonix. Přes vražedný „kuloár" stoupá k chatě Du Gouter (3 817 m) na hřeben Dome du Gouter (4 304 m) s ledovcem Taconnaz. Přespat můžete i v útulně Vallot (4 362 m). Oficiálně se to ale nesmí, útulna je určena jen jako „záchrana" v případě zhoršeného počasí. Pětadvacet pryčen bývá doslova přecpáno nocujícími lezci a ještě před pěti lety tu nesnesitelně smrděl přeplněný záchod (v roce 2008 byly kus od útulny postaveny nové toalety). Druhou možností je strávit noc už na chatě Du Gouter, u které se dá i bivakovat (oficiálně se to smí, ale jen jednu noc). V každém případě si ale ráno přivstaňte – východ slunce nad Mt. Blancem je životním zážitkem!  

2. Alternativní cesta

Druhá často používaná cesta na vrchol hory z francouzské strany vede z vrcholu Aiguille du Midi (3 842 m), kam můžete z Chamonix dojet lanovkou. Na Mt. Blanc odtud míří o něco obtížnější alternativní trasa přes postranní vrchol Mt. Blanc du Tacul (4 248 m). Od spodní stanice lanovky na Aiguille du Midi se ale také můžete vydat alternativní cestou kolem útulny Grands Mulets přes ledovce Des Bossons a Taconnaz k útulně Vallot a dál na vrchol. Z hlubokých ledovcových trhlin tu vane mrtvolný chlad. Tohle není terén pro individualisty! Mačky, cepín a navázání na lano jsou tu absolutní nezbytností.  

3. Střecha Evropy?

Jestli je Mt. Blanc skutečně nejvyšší evropskou horou, je otázka. Hranice mezi Evropou a Asií je totiž umělá – oba „kontinenty" nic neodděluje a Evropa je tak de facto jen „slepým střevem" Asie. Na to, kudy hranice probíhá, existují mezi geografy různé názory. Shodnou se, že v Turecku ji tvoří Bosporský průliv. Ze sporů o další průběh hranice pramení dohady o nejvyšší horu Evropy. Pokud hranice vede po severním úpatí Kavkazu (jak vás asi učili ve škole), je to Mt. Blanc. Američtí geografové ale tvrdí, že hranice vede až po hřebeni Kavkazu, takže nejvyšší evropskou horou je Elbrus (5 642 m), vyšší o 832 metrů.  

4. Historie

mont blanc history II Kdysi to nebyl "Václavák" (foto www.historyofclimbing.com) Poprvé byl Mont Blanc zdolán 8. srpna 1786 Jacquesem Balmatem a Michelem Paccardem. Chudý Balmat tam lezl pod příslibem zisku dvaceti zlatých tolarů. Šlo o cenu, kterou za dobytí vypsal přírodovědec Horace-Bénédict de Saussure v roce 1760, když spatřil masiv z vrcholu Bréventu (2 525 m). Michel Paccard byl lékař ze Chamonix, který prý Balmata potkal až cestou na vrchol. Oba dnes mají v Chamonix pomník.  

5. Smrt

Hora má dvě nejnebezpečnější místa. První je tzv. kuloár – strmý skalní žleb nad chatou Tete Rousse. Často tu padají kameny, které se částečně uvolňují samy a částečně je na vás nechtěně shazují ti, kdo lezou nad vámi. Přes kuloár musíte co nejrychleji, ale pokud vás kámen trefí, aspoň to máte rychle za sebou. Druhou největší nástrahou hory je finální úzký hřebínek Les Bosses kousek pod vrcholem. Když tu uklouznete, zastavíte se až o tisíce metrů níž na italské straně. Některé oběti nenápadného hřebínku se nenašly dodnes.  

6. Příběh idiota

Při mém prvním výstupu na Mt. Blanc (1992) jsem o bezpečném pohybu ve vysokohorském terénu ještě mnoho nevěděl. Od kamaráda jsme si tehdy půjčili archaické mačky a dřevěné cepíny – skoro stejné jsme pak v Chamonix spatřili v muzeu dobývání vrcholu. Nahoru jsme šlapali „normálkou", na nohou farmářky a na sobě vlněné svetry doplněné šusťákovými větrovkami na kolo. Po úspěšném výstupu (dodnes mě mrazí, co všechno se cestou mohlo stát!) jsme v útulně Vallot potkali mnohem zkušenější české lezce. Nahoru šli přes ledovce Des Bossons a Taconnaz. Na ledovci jsme nikdy nebyli, takže jsme se rozhodli tamtudy sejít. Rozmlouvali nám to, že prý tam před pár dny spadla lavina. „Fajn, když právě spadla, aspoň nespadne další," žvatlali jsme nesmysly a šli do toho. Cestou jsme si ještě navzájem radili, že v případné lavině musíme „plavat". Na ledovci se pak ukázalo, že ta spadlá lavina nebyla z prachového sněhu, ale z bloků ledu velkých jako autobus. Jak říkám, příhoda idiota...  

7. Aklimatizace

Dal_Monte_Bianco_alle_Jorasses Pohled na masív Mt. Blanku od Jorasses (foto Outdoor) Při výstupu na Mt. Blanc rozhodně nepodceňujte aklimatizaci – vzhledem k výšce tu už hrozí regulérní horská nemoc a potenciálně i smrt v důsledku otoku mozku a plic! Rozumnou volbou je předem podniknout několik výstupů v okolních horách. Zdolejte aspoň dvě čtyřtisícovky s přespáním ve výšce kolem tří tisíc metrů. Teprve pak se vydejte na vrchol „Bílého zabijáka".  

8. Nejrychlejší výstup

Letos v červenci byl Kilianem Jornetem pokořen rekord v rychlosti výstupu od kostela v Chamonix na vrchol hory a sestupu zpět. Už od července 1990 ho držel Švýcar Pierre-André Gobet, který to tehdy zvládl za pět hodin a deset minut. Nový rekord je čtyři hodiny a padesát sedm minut, přičemž nahoru se Jornet dostal v čase 3:30.  

9. Výška

chamonix_all Na mapě si vyberte, které vrcholy jsou pro aklimatizaci nejvhodnější Kolik Mt. Blanc přesně měří? To se nedá přesně říct, protože tloušťka vrcholového ledovce se průběžně mění. Kolísá mezi čtrnácti a třiadvaceti metry. První historické měření v roce 1863 stanovilo výšku hory na 4 807 metrů. Nejnovější měření, kombinující ledovcové vrty a GPS, uvádí 4 810,45 metru, ale ještě před dvěma lety měla prý hora o 45 centimetrů víc. Skalnatý vrcholek Mt. Blanku měří 4 792 metrů (což se na rozdíl od ledu celkem logicky nemění) a leží asi tři sta metrů západně od proměnlivé ledové špičky.  

10. Riziko

Mt. Blanc je označován za „Bílého zabijáka" a někdy i za „Nejvražednější horu světa". Celkový počet jeho obětí není znám a odhady se pohybují v širokém rozptylu 1 400 až 6 000. Může za to hlavně fakt, že hora bývá považována za velmi jednoduchý „choďák", který může „vyběhnout" skoro každý i bez odpovídajících horských zkušeností, lezeckého vybavení a aklimatizace. Mt. Blanc „klame tělem" i proto, že zdejší úmrtí stojí ve stínu mnohem víc medializovaných tragédií v Himálaji. Když v Asii zahyne špičkový český horolezec, samozřejmě se o tom píše mnohem víc než o smrti neznámého českého turisty ve Francii. A dalším důvodem velkého počtu obětí je velké množství návštěvníků hory. Na Mt. Blanc se ročně pokouší vystoupit asi dvacet tisíc lidí a ročně přitom dojde asi ke třiceti úmrtím (ale třeba v roce 2008 jich bylo 68). To znamená mortalitu 0,15 %, respektive 0,34 % v roce 2008.  

11. Policajti

Mont_Blanc_Panorama_from_Mont_Blanc_Refugee,_Italy Pohled z italské strany (foto Outdoor) Během výstupu na Mt. Blanc můžete potkat horské policajty, kteří kontrolují, jestli mají lezci dostatečné vybavení, jestli nestanují na nepovolených místech, jestli nejsou pod vlivem alkoholu a podobně. Francouze už prostě nebaví neustále zachraňovat životy lidí, kteří se při výstupu chovají jako blázni (během letních víkendů prý vyrážejí záchranáři až desetkrát denně). Policajti mají spadeno i na falešné horské vůdce, a dobře jim tak. Na cestovatelském webu Hedvábná stezka kdosi popisuje, jak se na inzerát připojil k českému vykukovi, který mu pak za doprovod na vrchol chtěl naúčtovat devět set korun. Oficiální horský vůdce může na horu doprovázet jen dva horolezce a musí mít mezinárodní licenci UIAMG. Ostatní průvodci jsou francouzskou policií bráni jako nekvalifikovaní a jejich služby jsou na Mt. Blanku zakázané.  

12. Bizar

Některé výstupy na Mt. Blanc byly poměrně bizarní. V červenci 1808 se sem vyškrábala první žena, Maria Paradis. V roce 1886 na vrchol vystoupil Theodore Roosevelt, který sem vedl celou expedici (a později jako prezident vedl celé Spojené státy). V červnu 2007 dánský výtvarník Marco Evaristti vrchol hory zabalil do rudé látky a vyhlásil tu „Růžový stát". Později za to byl úředně popotahován kvůli poškozování přírody. V září 2007 skupina dvaceti lidí vyvlekla na vrchol vanu, údajně s horkou vodou (což ale vypadá jako nesmysl, protože by jim lázeň cestou vychladla). V srpnu 2012 přistálo na Mt. Blanku padesát paraglidistů, kteří tím překonali devět let starý rekord (v srpnu 2003 jich tu přistálo jen sedm). Co vymyslíte vy?  

13. Letadla

vrchol mont blanc Na skalnatém vrcholu. Ten vyšší, pokrytý ledem je asi 300 východně. (foto Outdoor) Největší smůlu mají na Mt. Blanku Indové – do hory to napálila hned dvě letadla Air India, v obou případech na lince z Bombaje do Londýna. V listopadu 1950 to byl let č. 245. Na palubě stroje Lockheed L–749A tehdy zahynulo všech osm členů posádky a čtyřicet pasažérů, mezi nimi i tehdejší šéf indického jaderného výzkumu Homi Bhabha (nezabil ho někdo?). V srpnu 1966 následovala tragédie letu č. 101. Na palubě Boeingu 707 přišlo o život celkem 117 lidí. Letadlo neslo kódové označení „Kanchenjunga" (Kančendženga), takže vlastně došlo k symbolické srážce asijského vrcholu s evropským. Trosky stroje leží ve výšce 4 750 metrů dodnes. V srpnu 2012 našli horolezci na Mt. Blanku devítikilový pytel s šestačtyřicet let starou indickou diplomatickou poštou. A doručili ji!  

14. Tunel

V roce 1965 byl pod Mt. Blankem dokončen 11 665 metrů dlouhý silniční tunel mezi francouzským Chamonix a italským Courmayeurem. Jízdu z Francie do Milána zkracuje o sto kilometrů. Lezete na nejvyšší vrchol Evropy a kdesi pod vámi sviští skálou kamiony...

(Článek vznikl ve spolupráci s časopisem pro aktivity v přírodě Outdoor)


Komentáře