Léto je tu za chvíli, je na čase opustit město i vesnici.
Tohle je 14 otázek, které si pokládají všichni lidé, kteří se z nějakého důvodu ocitnou na kolejích.
1) Je to můj vlak?
Kdo se má v té změti informačních cedulí, změnách příjezdů, výlukách a stále se prodlužujících zpožděních vlastně vyznat?
2) Máte tady volno?
Několik hodin jízdy vlakem se obvykle promění v mikrosvět uprostřed salonního kupé. Takže bacha na vrahy.
3) Nevydržím to ještě?
Ne. Stejně jako všichni ti, kteří záchod navštívili před vámi, ale na rozdíl od vás se neuměli strefit do mísy nebo spláchnout.
4) Mám jim nabídnout?
Středostavovská výchova na vás evidentně zanechala stopy a nutkavá potřeba zeptat se všech okolo sebe, jestli si náhodou nechtějí kousnout, vám znepříjemní konzumaci jakékoli sváči.
5) Můžu ho probudit?
Pokud vám váš soused už slintá na rameno, tak rozhodně!
6) Smím si dát nohy nahoru?
Zkuste si zout boty a uvidíte, jak se lidé kolem vás zatváří. Na druhou stranu přestane být kolem vás tak natěsnáno.
7) Mohu otevřít okýnko?
To asi těžko, když ho ta puchomilka naproti vám před minutou zavřela...
8) Už tam budeme?
To nikdo neví... Vlastně si nikdo ani není jistý tím, kde přesně jste právě teď.
9) Kde sedím?
Prošli jste se po vagonu sem a tam, chcete se posadit na své místo, ale ouha, sklo kupé je z venku neprůhledné a vám nezbývá, než pootevřít a nakouknout do každého z nich, jestli tam náhodou nesedíte. Nesedíte.
10) Kdy mám vystoupit?
Jelikož mnohé vlaky nehlásí následující stanici, jste odkázáni na vlastní intuici, rychlý postřeh nádražních cedulí nebo pomoc spolucestujících. U dveří se však raději tísníte ještě s partou důchodcovských turistů půl hodiny dopředu, abyste stihli vystoupit.
11) Smím se vyjádřit?
Když se ve vlaku dají dva lidé do řeči, je možné, že se do diskuze postupně zapojí celý vagón. Z nevinného dotazu se rázem stane celospolečenské téma.
12) Mám se zvednout?
I když se vám zoufale nechce, v přeplněném vlaku občas budete muset udělat stejné gesto jako v přeplněné tramvaji. Pustit staršího sednout.
13) Máte místenku?
Pokud ne, stanete se vlakovým nomádem, protože každá stanice hrozí tím, že se budete muset ze svého vysezeného místečka zvednout a uvolnit je někomu, kdo touhle vymožeností moderní doby disponuje.
14) Je na mně něco divného?
Jinak si totiž nedokážete vysvětlit fakt, že nás všichni upřeně čučí.
Ale buďme nakonec rádi, že na nás vlaky nekladou tak vysoké nároky jako na Ukrajině – viz tento videodůkaz, kterak babka fikaně vyzrála na vysoké schody.