František Fajtl byl asi nejslavnějším československým letcem, který za druhé světové války bojoval v řadách Royal Air Force. Neohroženému pilotovi se po konci války nedostalo ocenění, ale naopak persekuce komunistickým režimem. V hodnosti generálporučíka, do níž byl povýšen po pádu komunismu, zemřel přesně před 16 lety. Bylo mu 94.
Nadaný student, který se rozhodl pro dráhu vojáka
František Fajtl se narodil v obci Donín na Lounsku 20. srpna 1912. Po dokončení základní školy šel jako nadaný žák studovat na obchodní akademii do Teplic, kde rovněž odmaturoval s výborným prospěchem. Jako kariéru ale zvolil dráhu profesionálního vojáka. Na vojnu narukoval nejprve k pěšímu pluku v Mostě, odkud byl převelen do vršovické důstojnické školy, kterou absolvoval jako jeden z nejlepších. Vojnu dokončil František Fajtl na Slovensku jako četař. Poté nastoupil jako voják z povolání nejprve do Hranic na Moravě a poté do Prostějova. Zde poprvé vzlétl v roce 1934 s letadlem.
Není bez zajímavosti, že ještě než vypukla druhá světová válka, se Fajtl náhodou potkal hned s několika lidmi, kteří ve velkém boji sehráli významnou roli. Z jeho spolužáků z Teplic Antonína Zimmera a Pavla Kohna se rovněž stali váleční letci ve službách RAF, stejně jako ze štábního kapitána Jana Pernikáře, který Fajtla učil v Prostějově letecké navigaci. Fajtlovým učitelem maďarštiny na vojenské akademii v Hranicích na Moravě pak byl budoucí prezident Ludvík Svoboda. Zároveň se na vojně Fajtl potkal i s Aloisem Křížem, který byl za války významným kolaborantem, za což byl po válce popraven.
Na začátku druhé světové války byl Fajtl zastižen okupací na posádce v Prešově, kde byl donucen odevzdat letouny Němcům. I to v něm vyvolalo chuť bojovat za svobodu své země a přes Polsko uprchl nejprve do Francie, odkud se poté, co maršál Petain vyjednal příměří s Němci, znechuceně přesunul do Velké Británie. Netrvalo dlouho a po krátkém výcviku na britských stíhačkách Hurricane se Fajtl jako příslušník stíhacích perutí číslo 1a17 zúčastnil bitvy o Británii, kde dva nepřátelské letouny sestřelil a jeden vážně poškodil. Následně byl převelen k 313. československé stíhací peruti, jejímž velitelem byl později jmenován. Stal se tak jedním z pouze tří Čechoslováků, kterým bylo v RAF svěřeno velení vlastní peruti.
Plnovous mu povolil sám král
Během letů nad Francií byl František Fajtl v květnu 1942 sestřelen nad hranicemi Francie s Belgií. Vedení jeho štábu si u Fajtlova jména udělalo poznámku „Missing, propably killed“ (pohřešovaný, nejspíše zabitý), nicméně jen první část této poznámky byla pravdivá. Pád letounu Fajtl přežil a dal se na útěk. Přes Paříž se dostal na španělskou hranici, kde byl po náročném přechodu Pyrenejí zajat frankistickými vojáky. Ze španělského vězení ho dostal zásah britského konzula v Madridu, který mu umožnil vrátit se zpět do Británie a opět usednout za knipl stíhačky. V té době začal Fajtl nosit pro sebe tak typický plnovous, jenž měl jako jediný neindický příslušník RAF. Na rozdíl od indických sikhů, kteří si mohli nechat růst vousy z náboženských důvodů, měl Fajtl povolen plnovous od samotného krále Jiřího VI., a to ze zdravotních důvodů kvůli problémům s pletí.
Na sklonku války se František Fajtl nechal dobrovolně převelet do Sovětského svazu, odkud pomáhal s boji o okupované Slovensko během SNP a účastnil se i bojů nad Ostravou. Po válce se stal předsedou Svazu letců RČS. S komunistickým převratem v roce 1948 ale nastaly pro Fajtla krušné časy. Jako politicky nespolehlivý přisluhovač imperialistické mocnosti byl propuštěn z armády a o dva roky později zatčen a vězněn na Mírově. Po propuštění z bolševického kriminálu byl nucen živit se jako dělník a skladník. Později „povýšil“ na účetního. V rámci uvolňování poměrů v 60. letech byl Fajtl částečně rehabilitován a bylo mu umožněno dělat inspektora pro vyšetřování leteckých nehod. Plné rehabilitace se ale dočkal až s pádem komunistické totality.
Po sametové revoluci byl Fajtl jedním z prvních vojáků povýšených do generálské hodnosti. Vyznamenán byl nejen Řádem Bílého lva, ale i například francouzským Řádem čestné legie, slovenským Řádem Milana Rastislava Štefánika či rumunským Řádem rumunské koruny a britským Záslužným leteckým křížem. Sám Fajtl o svých osudech napsal několik knížek. Ty se staly inspirací nejen pro filmaře, kteří na základě jeho pamětí čerpali při psaní scénáře filmu Tmavomodrý svět. O Fajtlovi byl napsán i komiks a je po něm pojmenováno letiště ve Slaném, obchodní akademie v Lounech a základní a mateřská škola v Praze 9 - Letňanech.
A zde si přečtěte, co slibovali komunisté před volbami v roce 1946.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
