Česká hudební produkce není až tak marná. To nejlepší sice musíte hledat podobným způsobem jako lanýže, hluboko pod zemí a "po čuchu", a stejně budete mít pocit, že jste přistoupili na značný kompromis, ale pokud se nechcete přestěhovat někam daleko na sever, nebo alespoň na Britské ostrovy, musíte se spokojit s tím málem, které se i u nás čas od času urodí.
Abyste si při hledání neušpinili nos, přinášíme vám 7 naklíčených hudebních zrn pečlivě oddělených od plev.
1. Schwarzprior
V Ostravě to žije, bo neni čas "pyčo". A ačkoliv při standardním poslechu prvotiny téhle elektronické formace budete ochuzeni o vizuální složku, která je nedílnou součástí jejich produkce, měli byste jí dát šanci ještě před tím, než vyrazíte na jejich koncert. Temná a syrová elektronika doplněná abstraktními a mnohdy těžce srozumitelnými texty v sobě nezapře následování ulepených a oslizlých 80. let. Album, na kterém spolupracoval producent Moimir Papalescu, je sondou do světa současné české elektronické scény v té nejsurovější podobě a bez potřeby zalíbit se mainstreamu. Nám se líbí moc.
2. LO/VE
Holka za bicíma zaručuje polovinu kapelního úspěchu. Art-punkový projekt dvou umělců, kteří se navíc tak trochu milujou, je důkazem toho, že pravá láska nemusí být vždycky růžová a přeslazená. Herečka Markéta Dvořáková počala spolu s Pavlem Ptáčníkem své první dítě, a nebyla to deska, nýbrž kazeta. Osm surových tracků podpořených garážovým zvukem patří mezi to nejzajímavější, co jsme za poslední dobu slyšeli.
3. Smrtislav
Napsat český text chce buď hodně odvahy, a nebo talentu. Doby, kdy kapely měly skrze svojí lyriku co říct, se totiž kamsi vytratily a rozbředly se pod nánosy nekonečných metafor a slovní ekvilibristiky. Tuzex píše česky a dává to smysl. Nezahnojené slovní obraty, pod kterými si člověk představuje propracovaná schémata příběhů i konkrétní obrazy, baví. Melodické linky a hutné kytary jsou předzvěstí toho, že kvalitní česká kapela ještě žije.
4. Mydy Rabycad
Je úplně jedno, jaký styl vyznáváte a jestli třeba máte alergii na dechové nástroje a elektroswing. Do zrzavé zpěvačky Žofie se zamilujete, i kdyby zpívala v Tublatance. Mydy Rabycad mají šmrnc, drajv a styl. Jsou mladí a dost jim to ladí. Každou chvíli navíc vypustí do éteru svou novou desku, která by je od jejich předchozí tvorby údajně měla tak trochu odříznout. Vyplatí se tudíž sledovat, co mají za lubem.
5. Kyklos Galaktikos
Alternativní rappeři v Česku? Ale jo, proč ne... Nejsou to sice WWW, ale zájem Jana Buriana a Jaroslava Hrdličky o žánr afroamerické kultury v kombinaci s elektronickou avantgardou je víc než potěšující. Úderný text je pro ně stejně podstatný jako experimenty se samplery a výsledkem je nadprůměrně gramotná hudební záležitost.
6. MUCHA
Lechtivá i tísnivá poetika příběhu ze života, jak mladičká básnířka s korálky nad kotníky přišla do jiného stavu s mužem, který byl omyl a stala se z ní v osmnácti matka samoživitelka, prostupuje celou tvorbu Nikoly Muchové alias Muchy. Její album Josefene však není jen nářkem nad zbabraným životem, ale spíš sarkastickým pošťouchnutím a černohumorným představením zpěvačky, emancipované holky a hrdé mámy s návykově nakřáplým hlasem.
7. Monikino Kino
Česko-slovenská formace tvořená z jedné poloviny hudebnicí a filmařkou Monikou Midriakovou a z druhé režisérem a hercem Petrem Markem známým z projektu Midi Lidi, debutovala teprve začátkem září. Jejich poetické a chytře popové album Prázdniny si zamilují hlavně hipsteři, kteří si ujíždějí na lo-fi estetice a nablblém humoru kombinovaném s intelektuálním marastem.
A TADY máte 5 nejvýraznějších maskovaných kapel.