6. Poklad ze Sânnicolau Mare (Vídeň, Rakousko)

Poklad byl v roce 1799 vykopán u rumunského městečka Sânnicolau Mare v severním Banátu, kousek od maďarských hranic. Vidět ho ale můžete ve Vídni, konkrétně v prvním patře Uměleckohistorického muzea. Tvoří ho 23 nádob z období od 6. do 10. století. Jsou byzantského, avarského a slovanského původu.  

 

7. Seusův poklad (Budapešť, Maďarsko)

Jediná výjimka ze zlatých pokladů v tomto článku je tento poklad stříbrný – pochází ovšem z dob, kdy bylo stříbro dražší než zlato.

Kdo byl Seuso, nevíme. Pocházel ale od Balatonu, proto Maďarsko považuje římský stříbrný poklad ze 4. století za své „rodinné stříbro“. Za jeho polovinu neváhalo na aukcích zaplatit 15 milionů eur. Loni odkoupilo druhou za 28 milionů a vyrazilo s celým pokladem na muzejní ‚túru‘ po zemi. Od příštího roku ho vystaví v budapešťském Muzeu výtvarných umění.

 

8. Priamův poklad (Moskva, Rusko)

Jeden z nejznámějších pokladů světa ukradli v roce 1945 Rusové v Berlíně. Původně si ho chtěl nechat pro sebe už jeho první nálezce, slavný archeolog Heinrich Schliemann, objevitel bájné Tróje. Poklad dokonce nepatřil ani králi Priamovi (byl objeven ve vrstvě, která odpovídá době o několik století starší, než popisuje Homér).  Jeho manželka se s fragmenty pokladu stihla alespoň vyfotit. Právně nepatří ani Rusům, ale těm je to srdečně jedno. Dnes ho proto najdete v moskevském Puškinově muzeu. 

 

9. Poklad z Eberswalde (Moskva, Rusko)

Velké vášně vzbuzuje i největší německý zlatý nález z doby bronzové. Asi vás už ani nepřekvapí, že ho najdete v Rusku. 81 zlatých objektů precizně vytepaných v 9. stol. př. n. l. chce Německo zpět. Rusové ovšem trvají na tom, že ho vykoupili krví svých vojáků padlých ve 2. světové válce. Dnes je vystaven v moskevském Puškinově muzeu, jeho repliku najdete v muzeu v Eberswalde.

 

10. Poklad ze Staffordshiru (Birmingham, Anglie)

O tomhle sní každý malý (i velký) kluk! Největší poklad z anglosaské doby našel amatér s klasickým detektorem kovů. 5,1 kg zlata, 1,4 kg stříbra a 3500 úlomků vykládaných granáty. Kromě tří křížů mají všechny nalezené předměty povahu válečnickou. V 7. století je v odlehlých vřesovištích dnešního panství Staffordshire zakopali vojáci nebo možná zloději. Jejich kořist si můžete prohlédnout v birminghamském muzeu a na nedalekém zámku Tamworth.

 

 

Článek vyšel v lednovém vydání časopisu Travel Digest, jehož aktuální únorové číslo právě míří na stánky.

Předplatit si jej můžete ZDE – k půlročnímu předplatnému nyní obdržíte skipas na Monínec zdarma.

 

 

 

A tady se ještě mrkněte na 7 tajemných pokladů, které svět zatím neobjevil.