Před 25 lety, tedy 15. října 1997 opustila Zemi sonda Cassini, když zamířila zkoumat Saturn a jeho prstence a měsíce. Na místo svého výzkumu se dostala po dlouhé cestě až v roce 2004. Misi, která skončila vloni plánovaným zničením sondy v atmosféře druhé největší planety naší sluneční soustavy, lze zhodnotit jako hodně úspěšnou.
1. Určení pozice Saturnu
Na základě signálů vysílaných sondou Cassini se vědcům z NASA podařilo určit pozici planety Saturn s přesností 1,6 kilometru. K zaměření dopomohl obrovský astronomický radioteleskop, jehož deset antén je rozmístěno od Havaje po Panenské ostrovy ležící v karibské oblasti.
2. Vzdálená laboratoř
Plynný obr Saturn je od Země hodně vzdálený. Komunikace se sondou tak probíhala se značnou časovou prodlevou. 83 minut – tak dlouhou dobu potřeboval v závěru projektu signál, aby od sondy doputoval k vědcům na Zemi. A obráceně zrovna tak.
3. Snímek vzdálené Země
Sonda Cassini pořídila 19. července 2013 fotografii Země ze vzdálenosti 1,44 miliardy kilometrů. Třpytivá tečka opravdu není hvězda, ale naše planeta. Jednalo se o teprve třetí fotografii Země z vnější části naší sluneční soustavy.
4. Proč musela být sonda zničena?
Projekt Cassini fungoval dvacet let, pak byla dle plánu mise ukončena. Po dlouhé sedmileté cestě a třinácti letech zkoumání v oblasti Saturnu sonda v září loňského roku shořela v horních vrstvách atmosféry této planety. Vědci se totiž rozhodli, že nebudou kontaminovat žádný ze Saturnových měsíců, a tak nechali sondu zmizet beze stopy, aby další výzkumy mohly probíhat v člověkem nedotčeném terénu.
5. Oceán na měsíci
Vědci chtěli ponechat bez poskvrnky především měsíc Enceladus, na kterém byl objeven oceán. Také zde byla zaznamenána hydrotermální aktivita, což bude jistě cílem příštích výzkumných výprav.
6. Proč zrovna Cassini?
Název dostala sonda po italsko-francouzském astronomovi Giovannim Domenicu Cassinim, který ve druhé polovině 17. století objevil některé Saturnovy měsíce a odhalil i mezery v systému prstenců této planety.
7. Cassini nebyla sama
Abychom nic nezatajovali, musíme zmínit, že sonda odstartovala ze Země jako dvojsonda. Celý název projektu zní Cassini-Huygens. Huygens byla sonda pojmenovaná po holandském vědci Christiaanu Huygensovi, který zkoumal v 17. století prstence okolo Saturnu a objevil Titan, další z jeho měsíců. Právě na Titanu sonda Huygens začátkem roku 2005 úspěšně přistála, poznatky o tomto vesmírném tělese získala hlavně při sestupu jeho atmosférou. Na povrchu Titanu dokázala pracovat jen pár hodin.
8. Podílela se i Evropa
Na přístrojovém vybavení americké sondy Cassini se podílela i Evropská kosmická agentura (ESA), můžeme o ní hovořit jako o americko-evropské sondě.
9. Prodloužení úspěšné mise
Mise nebyla původně plánována jako dvacetiletá. Sonda Cassini měla fungovat jen do roku 2008. Mise sondy však byla několikrát prodloužena, nakonec až do zmiňovaného září 2017.
10. Byli tu i kluci z Trpaslíka
Měsíce planety Saturn zkoumala též těžařská loď Červený trpaslík.
A zde si přečtěte zajímavosti o sondě Voyager 1, která nese poselství jiným světům.
Podobné články
Martin Miko
Arian Ebrahimi
Doporučujeme
