10 velkých československých hrdinů: od Masaryka až po Havla – G.cz
Vyhledávání

10 velkých československých hrdinů: od Masaryka až po Havla

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

Velký díl na tom, že žijeme ve svobodné zemi, přísluší hrdinům, z nichž si deset představíme. Bojovali se zbraní v ruce, či svými činy a myšlenkami. Někteří z nich se zasloužili, abychom samostatný stát vůbec měli, další pak bojovali, často s nasazením vlastního života, o to, aby samostatný a svobodný zůstal. Můžeme na ně být po právu hrdí! Ale nezapomínejme, že za svobodu je potřeba bojovat neustále.

Václav Roman
Václav Roman 28.10.2018, 08:00

Tomáš G. Masaryk

První československý prezident se narodil v Hodoníně kuchařce Terezii Masarykové a jejímu o deset let staršímu manželovi slovenskému kočímu Jozefu Masarykovi. Tomáš G. Masaryk strávil velkou část svého života v zahraničí, ať již kvůli studiím nebo z donucení. V roce 1914 na něj byl v Rakousku-Uhersku vydán zatykač a musel do exilu. Pobýval ve Švýcarsku, Británii, Rusku i USA. Československo zakládal ze zahraničí, vrátil se pak už do svobodného státu, jehož prezidentem byl pak celkem 4x.

Alois Rašín

Patřil do pětice mužů, kteří dne 28. října 1918 vyhlásili samostatné Československo, jehož byl prvním ministrem financí. Znám je především díky provedení odluky od rakouskou-uherské měny. V nově vzniklém státu se mu podařilo stabilizovat finance. Do protirakouského odboje se aktivně zapojil po vypuknutí první světové války. A své aktivity byl zatčen a odsouzen za velezradu k trestu smrti. Naštěstí byl amnestován. Zemřel v roce 1923 rukou atentátníka, mladého anarchisty Josefa Šoupala.

Heliodor Píka

Generál Heliodor Píka byl významným představitelem protinacistického odboje, patřil k čelním velícím důstojníkům československé mise v Sovětském svazu. V roce 1949 tohoto hrdinu komunisté po zmanipulovaném procesu popravili. Prezident Václav Havel mu udělil Řád Milana Rastislava Štefánika in memoriam za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době druhé světové války.

Karel Kramář

Také osud Karla Kramáře byl spojen se vznikem Československa. Byl spolu s T. G. Masarykem u toho, když vznikala politická skupina realistů. V roce 1981 byl zvolen do vídeňského Říšského parlamentu. Tehdy mu bylo 30 a stal se vůbec nejmladším poslancem. Vynikal svými řečnickými schopnosti. Později se angažoval v domácím protirakouském odboji, v Maffii, za což byl zatčen. Stejně jako Rašín byl obviněn z velezrady a trestu smrti unikl jen díky amnestii. Po vyhlášení samostatného Československa byl zvolen jeho premiérem. Také na něj byl spáchán atentát, na rozdíl od Rašína z něj vyvázl živ a zdráv.

Jan Kubiš

Parašutista Jan Kubiš byl důležitým článkem Operace Anthropoid, jejímž cílem bylo v roce 1942 provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Kubiš hodil granát, který explodoval v blízkosti automobilu s říšským protektorem, ten na následky zranění později zemřel. Kubiš se spolu s dalšími atentátníky ukryl v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde svedli 18. června svůj poslední boj s nacisty. V beznadějné situaci spáchali členové výsadku sebevraždu, pouze Kubiš, který při boji upadl do bezvědomí, zemřel v sanitce.

Jozef Gabčík

Hrdinů zapojených do Operace Anthropoid bylo více. Ze všech ostatních zmiňme ještě Jozefa Gabčíka, který těsně před válkou zastával funkci skladníka ve skladu bojových látek v Trenčíně. Aby nepadla do rukou nacistů, spáchal sabotáž, načež uprchl do Polska, kde se poprvé setkal s Janem Kubišem. V roce 1940 se dostal do Anglie, kde se chtěl přidat k letectvu. V roce 1942 měl být hlavním strůjcem atentátu na Heydricha. Třímal v rukách samopal, nicméně zbraň v momentě nejdůležitějším selhala a dílo musel dokonat Kubiš.

Milada Horáková

Byla jedinou ženou, která byla po únoru 1948 popravena z politických důvodů. Stala se symbolem boje proti komunistickému režimu. První politické gesto učinila už v 17 letech, když na neschválené protiválečné manifestaci 1. května 1918 hodila demonstrantům jako vzor sympatie růži, za což byla vyloučena z gymnázia. V době okupace Československa nacistickým Německem se aktivně zapojila do oboje, za což byla zatčena gestapem. Po válce se stala členkou parlamentu, ve kterém působila až do komunistického puče. I poté však zůstala politicky aktivní, což se jí stalo nakonec osudným.

Jan Palach

Student filosofie Jan Palach se rozhodl k akci, kterou chtěl dosáhnout změny, přimět lidi jednat. V lednu 1969 se v horní části Václavského náměstí zapálil a na následující dvě dekády se stal symbolem boje za svobodu a odporu sovětské okupace. Palach byl převezen s rozsáhlými popáleninami do nemocnice, kde po třech dnech zemřel.

Jan Patočka

Filosof Jan Patočka byl jeden z prvních mluvčích Charty 77. zároveň byl i jejím duchovním otcem. Zemřel po několikahodinovém výslechu Státní bezpečnosti. Jeden z nejvýznamnějších československých filosofů 20. století byl v roce 1991 vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy in memoriam.

Václav Havel

Václav Havel byl posledním prezidentem Československa a zároveň prvním prezidentem České republiky. V době okupace vystupoval na podporu politických vězňů, stál u zrodu Charty 77, jejímž byl jedním z prvních mluvčích. Rozlučme se jeho citátem: "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!"

A zde si můžete přečíst o 10 největších omylů ve stoleté historii naší republiky.

Podobné články

Doporučujeme

Další články