Letos v březnu jsem na Géčku psal o “rasistické” skandálu: trenér zlínských fotbalistů Vlastimil Petržela si dovolil stopera Jonathana Bijimineho (původem z Konga) nazvat černochem. Neřekl to ve snaze černocha rasisticky urazit – prostě jen věcně popsal, který z jeho hráčů udělal během fotbalového zápasu technickou chybu. Jenže černochovi se nesmí říkat, že je černoch, takže z toho byl malér jako Afrika. Bizarní situace se teď opakuje jako přes kopírák. Nesmí se říkat, že ženy jsou ženy i čistě biologicky.
“Student britské Durhamské univerzity byl odvolán z pozice zástupce šéfredaktora univerzitních novin, protože na Twitteru sdílel článek s prohlášením, že ženy nemají penisy”, čteme v tisku. “Konstatování, že ženy fyzicky nedisponují mužským pohlavním údem, bylo kritiky označeno za nepřípustně transfobní.”
Třiadvacetiletý Angelos Sofocleous byl tvrdě kritizován příslušníky takzvané LGBT komunity (jak se označují lesby, gayové, busexuálové a transgender osoby) za svou otázku na Twitteru: „Je zločin říct, že ženy nemají penisy? Retweetujte, pokud souhlasíte.“ Jeho “ideozločin” skončil vyhazovem ze studentského periodika „Critique“ a z pozice prezidenta studentského spolku Humanist Students. O to se postaral šéf LGBT sekce spolku Christopher Ward. Řekl, že prohlášení o penisech je nepravdivé. „Setkal jsem se s odporem k trans lidem a trans tématům,” prohlásil. A teď tady prezident Humanistů retweetuje takovou transfobní sračku!“
[https://www.youtube.com/watch?v=9L1QuCDpSCw]
Pokud jste ještě neslyšeli slovo “transfobní”, vězte, že to znamená odpor k lidem, kteří se rozhodli změnit pohlaví. Ta změna je dnes stále větší móda, viz nedávná aféra kolem Jiřího Feryny/Marie Ferynové, který/která v pražském levičáckém centru Klinika znásilnil/znásilnila dvě aktivistky. Ale co bylo na Sofocleousově prohlášení transfobního? Prostě jen popsal realitu – biologickou danost, kterou všichni známe už od doby, kdy jsme začali brát rozum. Muži mají penisy, ženy mají vagíny, tečka.
Trans muž zůstává mužem až do chvíle, než si ten penis nechá ufiknout. Respektive i poté, přestože si nechá změnit jméno a pohlaví nejen chirurgicky, ale i úředně. Chromozomy svých buněk totiž nikdo nezmění. I coby “žena” bude mít pořád mužskou kombinaci XY, nikoli XX. Sofoklésův tedy klidně mohl prohlásit: „Je zločin říct, že ženy nemají chromozomy XY?” Vyšlo by to nastejno, genderoví psychopati by na něj kvůli pravdě uspořádali stejně nenávistnou štvanici.¨
Diskriminované menšiny nám celá léta tvrdily, že chtějí jen konec diskriminace a začátek uznání – nic víc. ”Rovnoprávost! Stejný přístup!”, křičely ženy (ačkoli žádnou menšinou nejsou), Romové, homosexuálové, černoši, postižení a další znevýhodněné skupiny. Každý rozumný člověk bez předsudků s tím nejen souhlasil, ale bral to jako naprostou samozřejmost, o které vůbec není třeba diskutovat. Osobně bych nechtěl žít ve světě, kde je moje žena méněcenný tvor a na mé 4 % kamarády někdo nenávistně pokřikuje “Buzeranti!”
Postupem času se to ale celé zvrhlo ve svůj pravý opak. Když menšiny získaly rovnoprávnost, začaly chtít víc práv, než má většina. Některé ženy požadují kvóty do politiky a do vedení velkých firem. Někteří Romové chtějí dotace – peníze za to, že jsou Romové. Někteří homosexuálové si prosadili právo pochodovat polonazí ulicemi měst na Gay Parade a zvrhle na nás vystrkovat holé zadky (všimněte si, že my heteráci a heteračky žádné Hetero Parade nepořádáme). A tak tak by se dalo pokračovat.
Teď se tedy nesmí říkat, že ženy nemají penisy. Jenže ony je opravdu nemají. Muž, který se nechá úředně změnit na “ženu”, nikdy nebude skutečná biologická žena. Může se cítit jako žena, může mít ženské jméno, může mít v občance napsáno “pohlaví ženské”, ale to je všechno. A pokud ještě penis má (což je podstata aféry kolem Angelose Sofocleouse), nemůže o sobě tvrdit, že je žena. Nejde totiž o to, co o sobě tvrdíte – jde o to, co vám nadělila příroda. Jinak bych o sobě podle stejné logiky mohl říkat, že jsem černoch – přestože mám hubu bílou jako tvaroh:
Pokud je za popis reality někdo pronásledován, žijeme ve stejně totalitním režimu, jako za komunistů nebo za nacistů. Braňme normální svět a nenechme se ukřičet agresivními levičáckými nácky s velkými megafony. Muž je muž, běloch je běloch a menšiny jsou menšiny – nikoli většiny. Lesbická černoška na vozíku se nikdy nestane bílým heterosexuálním horolezcem či atletem, i kdyby se tak stokrát nazývala. Realita poráží "sociální konstrukty", politické korektnosti a všechny ty levičácké nesmysly.
A tady si přečtěte, kdo může za migrační vlnu z Afriky.