Izolace Kuby
Prezident Dwight D. Eisenhower přerušil diplomatické styky s Kubou poté, co Castrem vedená revoluce svrhla diktátora podporovaného Spojenými státy a nastolila režim spřátelený se Sovětským svazem. Po následujících pět desetiletí se Spojené státy snažily Kubu ekonomicky a politicky izolovat. Ačkoli se jim nepodařilo přimět ostatní země, aby se k jejich embargu připojily, podařilo se jim vážně zbrzdit hospodářský rozvoj Kuby.
Fidel Castro odstoupil z funkce prezidenta v roce 2008, tedy ve stejném roce, kdy byl zvolen prezidentem Barack Obama. Na počátku své vlády Obama podepsal zákony a nařízení, které zmírnily americké embargo vůči Kubě a usnadnily Američanům cestování do této ostrovní země.
Tajná jednání papeže Františka
Raúl Castro, který vystřídal svého bratra, vyjádřil ochotu k reciproční spolupráci a oba si v roce 2013 potřásli rukou na vzpomínkové bohoslužbě za Nelsona Mandelu. V témže roce jednali představitelé obou zemí o normalizaci vztahů na tajných jednáních, která zprostředkoval papež František I. v Kanadě a ve Vatikánu.
V dubnu roku 2015 se Castro a Obama setkali, potřásli si rukama a společně zapózovali na fotografiích v Panama City v Panamě. Oba lídři zdůraznili, že chtějí spolupracovat, ale upozornili, že jejich setkání je pouze začátkem dialogu, který bude muset být dlouhý.
Obnovení diplomatických vztahů
Krátce nato Obamova administrativa vyškrtla Kubu ze seznamu států sponzorujících terorismus a v červenci byly oficiálně obnoveny diplomatické vztahy. "Kubánské tání" bylo spolu se Společným komplexním akčním plánem mezi Íránem, USA a jejich spojenci jedním z hlavních zahraničněpolitických úspěchů Obamovy administrativy, a proto bylo jeho zrušení prioritou pro jeho nástupce Donalda Trumpa, který zpřísnil cestovní omezení mezi oběma zeměmi.
Trumpově administrativě se však nepodařilo ukončit komerční cestování mezi oběma zeměmi, ani nezavřela americké velvyslanectví na Kubě a nepožadovala po Kubě, aby vyklidila své velvyslanectví ve Washingtonu.
Zdroj: History, Wikipedia