Před 78 lety začala 2. světová válka. Německá invaze do Polska rozpoutala nejkrvavější konflikt všech dob

1. září má většina lidí spojeno s prvním školním dnem. Z hlediska moderní historie se ale jedná o jeden z nejčernějších dnů 20. století. Právě v první záříjový den roku 1939 byla zahájena německá invaze do Polska. To znamenalo začátek druhé světové války, nejkrvavějšího konfliktu v dějinách lidstva, který si vyžádal desítky milionů obětí. Připomeňme si tento smutný den a nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo.

Začátkem září mají ti mladší z nás jednu starost, kterou je konec dvouměsíčních letních prázdnin a nutnost vrátit se do školních lavic, ti starší pak řeší vypravování do školy svých ratolestí. 1. září 1939 měl ale celý svět úplně jiné starosti než školní povinnosti. Tento den se totiž navždy zapsal do historie černým písmem, neboť se jedná o den, kdy vypukla 2. světová válka. Psal se pátek a německá armáda zahájila vojenskou invazi do Polska. Tím se spustil smrtící koloběh událostí, který si během následujících šesti let vyžádal desítky milionů lidských životů.

Celá německá invaze do Polska byla postavena na lži. Němci se nedovedli smířit s územními ztrátami způsobenými Versaillskou smlouvou po prohrané 1. světové válce, navíc zemi stihla hospodářská krize. Pro mnohé obyčejné Němce pak jako zjevení působil charismatický Adolf Hitler, který hlásal, jak učiní z porobeného Německa opět říši světového významu, vezme pro německý lid zpět to, co mu bylo ukradeno a rozšíří hranice Německa po celé Evropě. Zoufalí lidé netušili, že následováním nacionalistického vůdce se vydali na cestu směřující k záhubě. Hitler stoupal na politickém žebříčku, nacistická ideologie začala být všeprostupující a v roce 1939 byl již téměř neomezeným vládcem. Tehdy se mu v hlavě zrodil plán zaútočit na sousední Polsko.

Německo polské vztahy byly dlouhodobě na bodu mrazu. Poláci moc dobře věděli, co se chystá. Rozdělení jejich země si naplánovali němečtí nacisté spolu se sovětskými komunisty paktem Molotov–Ribbentrop uzavřeným ministry zahraničí obou zemí 23. srpna 1939. Němcům ale chyběla záminka, proč do Polska vpadnout. Chybějící důvod si tak museli vymyslet. Záminkou se stalo přepadení rádiové vysílací stanice v Gliwicích na hranicích Polska s Německem. Němci incident prezentovali jako napadení německé stanice polskými vojáky. Ve skutečnosti se ale jednalo o velký podvod, jelikož útočníci byli agenti SS převlečení do polských uniforem a oběti údajného přepadení byli ve skutečnosti pro změnu zavraždění vězni z koncentračního tábora.

Smyšlený propagandistický incident tak posloužil Němcům k ospravedlnění vojenské invaze. Její začátek byl určen na 1. září 1939 ve 4 hodiny ráno. Jako první byl napaden poloostrov Westerplatte u Gdaňsku, kde se k útoku na německé straně připojili i příslušníci armády fašistického Slovenského štátu. Polsko se sice bránilo, nicméně nebylo schopné dostatečně rychlé mobilizace a podlehlo německé přesile postupující podle inovativní strategie tzv. bleskové války (Blitzkrieg). Poměrně rychle na německou invazi zareagovala Velká Británie a Francie, které svorně již 3. září vyhlásily Německu válku. 8. září ale už německé jednotky stanuly na předměstí Varšavy a nebyla možnost, jak je zastavit. 17. září zahájil okupaci Polska i Sovětský svaz, a osud země tak byl definitivně zpečetěn.

Polská invaze rozpoutala válku, jako svět dosud nezažil. Boje na dvou evropských frontách, africké frontě a frontě tichomořské byly nesrovnatelně větších rozměrů než největší bitvy první světové války. Podle odhadů zemřelo mezi lety 1939 a 1945 na následky války až 80 milionů lidí, což znamenalo 3 % tehdejší světové populace. Umírali nejen vojáci, ale i civilisté, a docházelo k masivnímu systematickému vyvražďování. Druhá světová válka se stala nejkrvavějším konfliktem v dějinách lidstva. Její příčiny bychom si měli neustále připomínat, protože kdo nezná dějiny, ten je nucen si je zopakovat.

A na závěr z poněkud veselejšího soudku – Válka může být vtipná: 7 opravdových neuvěřitelných historek.

Komentáře