Potravinové banky fungují ve všech krajích ČR a měsíčně rozdají přes 100 tun potravin. Stále to však nestačí

Zatímco v některých částech naší planety je nedostatek jídla, v jiných se přebytečné jídlo vyhazuje. Je až neuvěřitelné, že jen v zemích Evropské unie skončí v koši 90 milionů tun potravin ročně, což by bez problémů nakrmilo všechny hladovějící lidi světa. V České republice se touto problematikou zabývá Česká federace Potravinových bank.

Potravinové banky rostou, stále to však nestačí

Potravinové banky jsou vesměs neziskové a charitativní organizace, které se snaží zajišťovat a distribuovat jídlo potřebným lidem. Jídlo získávají od dárců, které kontrolují a dále distribuují mezi potřebné organizace. Od roku 1994 v České republice existuje Česká federace potravinových bank. Ta se navíc v roce 2005 stala členem Evropské federace potravinových bank a dala si za cíl zřídit a provozovat potravinovou banku v každém kraji naší republiky. Během Národní potravinové sbírky v roce 2016 se jim podařilo nasbírat neuvěřitelných 312 tun potravin, což bylo o 76 tun potravin více než v roce 2015.

V celkovém měřítku za celý rok 2016 šlo však o ještě větší čísla. Loni se totiž vybralo díky České federaci Potravinových bank neuvěřitelných 1,3 milionu tun potravin. Toto množství pomohlo uspokojit více než 63 tisíc potřebných lidí měsíčně, avšak těchto lidí je v naší republice o mnoho více. O veškeré přerozdělování se v rámci ČR stará 110 odběratelských organizací, které tvrdí, že i přesto, že se situace ohromně zlepšila, tak to bohužel stále nestačí. Chybí především finance na provoz Potravinových bank. Jedná se o celospolečenské téma, které by mělo být více řešeno a diskutováno.

Přispívají jednotlivci, ale i řetězce a velkovýrobci

Ministerstvo zemědělství letos poskytlo dotaci na provoz Potravinových bank 29 milionů korun českých. Od roku 2018 budou navíc všechny prodejny nad 400 metrů čtverečních povinné darovat Potravinovým bankám potraviny, které nezvládly prodat svým zákazníkům. Dárcem se může stát však i jednotlivec, avšak nejvíce pomáhá spolupráce s velkými výrobci potravin a obchodními řetězci. Mezi největší poskytovatele z řad výrobců patří například Ferrero, Maybeline, Univlever, Polabské mlékárny, Nestlé, Vitana nebo Pragolaktos. Z řad obchodních řetězců nejvíce pomáhá Tesco, které patří dlouhodobě mezi strategické partnery v boji proti plýtvání jídlem.

Mezi potraviny, které se nejvíce darují, patří primárně ovoce, zelenina, mléčné výrobky, trvanlivé výrobky, masné výrobky, čerstvé výrobky, chlazené výrobky. Podmínkou je, aby potraviny nepřesáhly datum spotřeby.

Z vybírání popelnic se stal trend

Spolu s tímto tématem týkající se omezení plýtvání potravin lze zmínit i možnost získat jídlo díky tzv. Dumpster divingu, což ve volném překladu znamená potápění se do kontejneru. Na internetu lze najít i mapy „dumpsterů“, kteří se specializují na vybírání popelnic patřících hypermarketům. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit tuto zkušenost z Norska, kde jsme z kontejnerů u okolních supermarketů získávali čerstvé potraviny všeho druhu v hodnotě několika tisíc korun. Ve vyspělých západních a severských zemích Evropy totiž obchodní řetězce vyhazují do košů odpadky, kterým má projít datum spotřeby někdy až za 3 týdny. Z „lovu“ jsme si běžně odnášeli bochníky chleba, celá plata vajec, sýry, vakuově balené maso a spoustu dalších potravin. V reálu to znamenalo, že zatímco odpoledne jste si mohli pořídit pecen chleba v přepočtu za 120 korun, tak o pár hodin později jste si ho mohli vytáhnout z koše zdarma.

A TADY si přečtěte, že v USA řádí nejen hurikán Irma, ale i hurikán lidské demence.

Komentáře