Poslední sbohem kardinálu Vlkovi: 5 vzpomínek na jeho pestrý život

Jan Palička

Ve věku 84 let zemřel kardinál Miloslav Vlk, který prohrál svůj boj s rakovinou plic. Odešla tak výrazná osobnost, která 18 let vedla katolickou církev v Česku a podílela se i na budování svobodné České republiky. Miloslav Vlk prožil pozoruhodný život plný zvratů. Zavzpomínejme na osud tohoto služebníka božího, který se již setkal se svým pánem.

1. Mládí v Jižních Čechách a první střet s režimem

Miloslav Vlk se narodil v malé vesnici Líšnice u Milevska v Jižních Čechách. Zde jako velmi nadaný žák vychodil základní školu a následně šel na Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích, kde rovněž patřil k premiantům. Bohužel ale jeho třídní původ a svobodomyslné názory nevyhovovaly komunistickému režimu a mladému Vlkovi byla odepřena možnost studia na vysoké škole. Miloslav po maturitě přijal svůj osud a začal pracovat jako dělník v českobudějovické továrně. Absolvoval i vojenskou službu, ač byl celoživotním pacifistou. Lidé, kteří se s ním v mládí setkali, vzpomínají, že v těžkých chvílích už tehdy dovedl být Vlk člověku oporou a zpovědníkem, který uměl pozorně naslouchat a poradit.

2. Archivář a mladý kněz

Uvolňování poměrů v komunistickém Československu vedlo k tomu, že Miloslav Vlk mohl být konečně v roce 1955 přijat na vysokou školu. Jako vášnivý čtenář a milovník knih a historie si zvolil obor archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Už během studií se osobně podílel na výzkumu středověkého Jenského kodexu. V roce 1964 vyslyšel boží volání, opustil archivářskou pozici v Českých Budějovicích a nastoupil na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu rozhodnut zasvětit svůj život bohu a službě druhým a stát se knězem. To se mu splnilo krátce před vpádem sovětských vojsk, 24. června 1968, kdy přijal kněžské svěcení.

3. Další komunistická perzekuce a uchýlení do ilegality

Totalitní ideologie byla Miloslavu Vlkovi vždy nepřítelem a i on se v očích komunistů jevil jako podvratný živel, který káže o rovnosti před bohem, lásce k bližnímu a umění odpouštět a promíjet hříchy. V sedmdesátých letech nejprve musel ze státního rozhodnutí přestat pracovat jako sekretář biskupa Josefa Hloucha a odešel sloužit jako kněz do malých farností v Lažišti, Záblatí a Rožmitálu pod Třemšínem. Místní farníci na pana faráře Miloslava vzpomínali jako na obětavého muže se srdcem na správném místě, který vždy udělal maximum, aby mohl lidem pomoci. Komunisté Vlkovi v roce 1978 odebrali státní souhlas s výkonem kněžské funkce a donutili ho pracovat jako umývače oken. Vlk se ale nenechal zlomit a kázal v utajení ilegálně. Až počátkem roku 1989 mu bylo umožněno opět věnovat se kněžské činnosti na Šumavě. To už na něj ale čekal pád režimu a velká kariéra.

4. Velký demokrat a jeho strmý růst na církevním žebříčku

Už během sametové revoluce a těsně po ní bylo jasné, že Miloslav Vlk bude jedním z těch, kteří se zasadí o to, aby se Československo a posléze i Česká republika staly demokratickou zemí. V únoru 1990 byl jmenován českobudějovickým biskupem a nastoupil na místo svého učitele biskupa Hloucha. Okamžitě se pustil do úmorné práce obnovy komunisty rozbité katolické církve. Církevní špičky ve Vatikánu si rychle všimly, jak oddaného spolupracovníka ve Vlkovi mají a jeho hvězda začala stoupat. Nejprve se stal pražským arcibiskupem a tedy i hlavním představeným církve u nás a v roce 1994 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem, což je pro kněze nejvyšší možná pocta. Vlk se osobně zasadil i o vůbec první návštěvu papeže v Česku, v roce 2005 se jako jediný Čech podílel na zvolení papeže Benedikta XVI., který stejně jako jeho předchůdce přijal Vlkovo pozvání a odsloužil v Česku několik mší.

5. Odchod na odpočinek a konec života

V roce 2010 po dlouhých 18 letech v čele české katolické církve odešel Miloslav Vlk na odpočinek a v křesle pražského arcibiskupa ho vystřídal Dominik Duka, který se brzy stejně jako Vlk stal kardinálem a společně ve Vatikánu zvolili současného papeže Františka. Vlk se stal soukromou osobou, ale nadále se těšil autoritě věřících i nevěřících a často se moudře vyjadřoval k aktuálním tématům. Poslední měsíce života strávil v karlínské farnosti. Zde mu byla v prosinci 2016 diagnostikována rakovina plic s metastázemi do kostí. Ač trpěl velkými bolestmi, do posledního dne bojoval a říkal, že se svým osudem je smířen. "Prožil jsem krásný a dlouhý život, během kterého jsem mohl být nápomocen mnoho dobrému. Smrti se nebojím, až si mne pánbůh povolá, pokleknu před ním s čistým svědomím jako jeho věrný služebník," řekl Vlk krátce před svou smrtí karlínskému faráři, který se o něj staral. V sobotu 18. března 2017 ukončil Miloslav Vlk svou pozemskou pouť a setkal se svým stvořitelem.

Inspirativní slova papeže Františka, kterého kardinál Vlk pomohl zvolit do čela církve, si přečtěte ZDE.

Komentáře