Rituál jako z filmu

O případu Anny Ecklud napsal dokonce spisovatel Carl Vogel knihu Begone Satan! neboli Zmiz, Satane! A právě díky této knize se stal příběh démonem posedlé ženy tolik legendárním. Ale co je na něm ve skutečnosti pravdivého?

Skutečné jméno dívky, která prošla exorcismem, bylo s velkou pravděpodobností Emma Schmidt, ale kvůli anonymitě se využívá jméno Anna Ecklund. Narodila se kolem roku 1882 ve Wisconsinu a její mladá existence byla poznamenána tragédií. Když jí bylo pouhých osm let, její matka zemřela, a tak zůstala se svým násilnickým otcem, který měl problémy s alkoholem. Ještě než matka Anny zemřela, stihla jí alespoň přivést na katolickou víru. Ta poté kostel navštěvovala každou neděli.

Ale ve čtrnácti letech došlo ke zvratu. Anna náhle prohlásila, že nemůže vstoupit do kostela bez násilnických myšlenek. Její touha ničit posvátné předměty a provést nehorázné činy byla alarmující a neustále rostla. Místní komunita rychle pochopila, že je něco špatně, a proto obrátila se na otce Theophila Riesingera, aby pomohl vyřešit tento nevídaný problém.

Otec Theophilus Riesinger se narodil v Německu v roce 1868. Ve věku dvaceti let se přidal do řádu kapucínů, což je františkánský řád založený v 16. století, který klade důraz na život v chudobě a pravidelné motlitby. S „postihnutou“ Annou se setkal v roce 1912 díky tomu, že předtím emigroval na americký Středozápad, kam přijel s pověstí muže, kterého se „zlo“ bojí. S exorcismem měl zkušenosti a několik úkonů vymítání měl za sebou. A stejně dobře se mu povedlo i první vymítání satana z Anny. Jenže kvůli trápení, za které mohl otec alkoholik a teta Mina, se její posedlost vrátila.

Za vším prý byla zmiňovaná teta, která byla podle zvěstí pamětníků označována za čarodějnici. Anna tvrdila, že jí přidávala do jídla prokleté bylinky. Když její otec a teta Mina zemřeli, začali mladou Annu oba dva strašit jako duchové. Proto musel otec Riesinger vykonat další exorcismus. Tentokrát se ho rozhodl nevykonat sám, ale přizval k sobě na pomoc reverenda Josepha Steigera. Navíc se společně dohodli, že rituál bude vykonán v jeho farnosti. Neslo to sebou několik výhod. Tou hlavní byl nedaleký klášter, do něhož Anna dorazila 18. srpna 1928. Její chování se téměř okamžitě změnilo k nepoznání. Opět chtěla ubližovat lidem, tentokrát hlavně jeptiškám. Odmítala veškeré jídlo i vodu, a zatímco čekala na otce Riesingera, měla příst jako spokojená kočka.

Před začátkem rituálu musela být Anna přivázána k posteli a do toho jí musely držet za končetiny ty nejsilnější jeptišky z celého kláštera. Přesto se dokázala vytrhnout z pout a následně měla začít šplhat po zdech. Do toho všeho měla na kněze křičet ve všemožných cizích jazycích. Následně začala tvrdit, že jí kromě zlých příbuzných posedl i duch Jidáše a Belzebuba. Kvůli těmto okolnostem se celý rituál protáhl na několik dalších vymítání. Poslední rituál proběhl až den před Štědrým dnem.

mohlo by vás zajímat

Mládí Jeffreyho Dahmera: Whisky pil už ve čtrnácti, poprvé zabil pár týdnů po maturitě

Během exorcismu mělo Anna zažívat podivné fyzické projevy, jako je náhlé natahování a smršťování těla, zvracení podivných látek a dokonce i údajné vědomosti o soukromých záležitostech lidí kolem ní. Poslední exorcismus údajně vyvrcholil tím, že Anna vyskočila z postele a prohlásila, že je konečně svobodná. Zda tyto události skutečně byly způsobeny démonickými entitami, nebo zda Anna trpěla duševními problémy, zůstává nejasné. Je otázkou, zda je tento příběh založen na skutečných událostech, nebo je pouze výplodem mytologie a pověstí.

Zdroje informací:

https://www.grunge.com/219954/the-truth-about-the-exorcism-of-anna-ecklund/

https://www.darkhistories.com/the-exorcism-of-anna-ecklund/

https://en.wikipedia.org/wiki/Anna_Ecklund

https://www.csfd.cz/film/428602-the-exorcism-of-anna-ecklund/hraji/