Komunistický svaz mládeže též známý jako Komsomol se v Sovětském svazu stal podobnou ikonou jako u nás například spolek Sokol, i když se značně jinou ideologií. Není divu, že v roce 2015 vyzýval ruský parlament prezidenta Putina k tomu, aby se znovu pokusil vytvořit jednotnou celostátní mládežnickou organizaci v Rusku. Tento spolek skončil společně se SSSR, tedy v roce 1991.
Komsomol utvářel mládež v SSSR
v roce 1918 byl v Moskvě založen Komunistický svaz mládeže, který známe i pod zkratkou Komsomol (KOMunističeskij SOjuz MOLodeži). Tato politická a výchovná organizace přijímala členy ve věku 14 let, horní hranice věku se pohybovala okolo 28 let. Cíle založení této organizace byly jasné – podchytit včas vyrůstající mládež a vybudovat u ní kladný vztah k politice. V minulosti se totiž komunistická strana potýkala s nedostatkem mladých členů ve svých řadách, což vyřešila v roce 1918 tímto způsobem.
Během revolučního roku 1917 v Rusku si bolševické křídlo zažilo, že mezi mladými neexistuje žádné politické ani společenské využití, a tak zahájili kampaň k získávání mládeže na svou stranu. K následnému vzniku Komsomolu přispěli i tehdejší komunističtí vůdci Lenin, Krupská a Zorin, kteří si byli tehdy rovněž vědomi toho, že z komsomolců budou jednou řádní členové Komunistické strany SSSR. O tři roky později se objevili i první pionýři – povinné dětské hnutí, které bylo založeno v roce 1922. Jednalo se tehdy o jakousi „předpřípravku“ pro následný vstup do Komsomolu. Tam přecházely děti ve věku 14 let a členem mohly být po dobu dalších 14 let. I když se zpočátku jednalo pouze o moskevskou záležitost, velmi rychle se rozšířila do celého Sovětského svazu a následně i do některých států v rámci Evropy. V roce 1984 měl Komsomol neuvěřitelných 42 milionů členů.
V době své největší slávy měl Komsomol přímý vliv na chod státu a mnoho sovětských politiků se mohlo pochlubit tím, že v této organizaci odstartovalo svou kariéru. Jedním z nich byl například Jurij Andropov, který se stal nejvyšším představitelem Sovětského svazu.
Svou společenskou roli v SSSR ztratil Komsomol až se zavedením reforem Michaila Gorbačova, který si všiml zkostnatělosti vedoucího aparátu komsomolské organizace. Kvůli neustálým změnám ve společnosti se na XX. sjezdu hnutí rozhodl zavést organizační i personální změny, jež odpovídaly tehdejšímu stavu společnosti. Jeho snahy bohužel neměly takový efekt, jaký si představoval. Nakonec jeho snahy vedly k zániku Komsomolu, který byl završen rozpadem Sovětského svazu v roce 1991.
Soudruzi v Rusku, kteří vzpomínají na staré dobré časy, dlouhodobě volají po znovuzavedení podobného spolku, jakým byl právě Komsomol. V roce 2015 například vyzval ruský parlament prezidenta Putina k tomu, aby zakročil a pomohl vytvořit celostátní mládežnickou organizaci, která by opět přilákala mladé lidi k politické aktivitě. Na potřebě mít v Rusku takový typ organizace se shodlo vedení všech čtyř frakcí dolní komory ruského parlamentu. Jedním z iniciátorů výzvy byl v té době poslanec Andrej Makarov. Podle všeho byl problém s financováním těchto aktivit. Poslanci tehdy doufali, že se Putin rozhodne projekt podpořit, ale to se nestalo.
Nicméně i tak se Putin před volbami pravidelně obrací k mladé generaci. A není se čemu divit, když ke každým volbám v Rusku dorazí zhruba 7 milionů mladých lidí, kteří tvoří podstatnou část voličů v zemi. Ostatně mládežnické politické organizace existují všude po světě.
Zdroje informací:
https://www.mdh21.cz/slovnik/komunisticky-svaz-mladeze-komsomol/
https://www.britannica.com/topic/Komsomol
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komsomol
https://blogs.bu.edu/guidedhistory/russia-and-its-empires/sigalit-vasilver/
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
