Psal se 18. únor roku 1943, když byli Hans Scholl a jeho sestra Sophie, vedoucí německé mládežnické skupiny Weisse Rose (Bílá růže), zatčeni gestapem za odpor proti nacistickému režimu.
Bílá růže
Bílou růži tvořili vysokoškolští studenti (většinou medicíny), kteří vystupovali proti Adolfu Hitlerovi a jeho režimu. Zakladatel Hans Scholl byl bývalým členem Hitlerjugend, který se obrátil proti nacistické ideologii, jakmile se ukázaly její skutečné cíle.
Jako student mnichovské univerzity se v letech 1940 až 1941, v době probíhající druhé světové války, seznámil se dvěma římskokatolickými literáty, kteří přesměrovali jeho život. Scholl se od medicíny obrátil k náboženství, filozofii a umění, shromáždil kolem sebe stejně smýšlející přátele, kteří rovněž opovrhovali nacisty, a zrodila se Bílá růže.
Odpor k režimu
V létě 1942 Scholl s přítelem sestavil čtyři letáky, které odhalovaly a odsuzovaly nacistická a esesácká zvěrstva, včetně vyhlazování Židů a polské šlechty, a vyzývaly k odporu proti režimu. Literatura byla prošpikována citáty velkých spisovatelů a myslitelů, od Aristotela po Goetha, a vyzývala k obrodě německé univerzity. Byla zaměřena na vzdělanou elitu uvnitř Německa.
Rizika spojená s takovým podnikem byla obrovská. I životy průměrných civilistů byly sledovány, zda se neodchylují od absolutní loajality ke státu. Dokonce i náhodná kritická poznámka vůči Hitlerovi nebo nacistům mohla vést k zatčení gestapem, obávanou tajnou policií režimu.
Přesto studenti Bílé růže (původ názvu skupiny je nejistý; možná pochází z obrázku květiny na jejich letácích) riskovali vše, motivováni čistým idealismem, nejvyššími morálními a etickými zásadami a soucitem se svými židovskými sousedy a přáteli. Navzdory riziku Hansova sestra Sophie, studentka biologie na univerzitě, prosila o možnost podílet se na aktivitách Bílé růže, když se dozvěděla o bratrových tajných operacích.
Zatčení
Dne 18. února 1943 však nechali Hans a Sophie v hlavní univerzitní budově kufr naplněný výtisky dalšího letáku. V letáku se částečně uvádělo: „Nastal den zúčtování, zúčtování naší německé mládeže s nejodpornější tyranií, jakou kdy náš národ zažil. Jménem celého německého národa požadujeme od státu Adolfa Hitlera navrácení osobní svobody, nejcennějšího pokladu Němců, o který nás lstivě připravil.“
Dvojice byla spatřena školníkem, nahlášena gestapu a zatčena. Předáni Hitlerovu „lidovému soudu“, což byl v podstatě soud pro rychlé vyřízení disidentů, byli Schollovi spolu s dalším dopadeným členem Bílé růže. Všichni byli odsouzeni k trestu smrti. Byli sťati – tedy potrestáni trestem vyhrazeným pro „politické zrádce“ – 23. února, a to poté, co Hans Scholl prohlásil: „Ať žije svoboda!“.
Podobné články
Martin Miko
Jana MrákotováDoporučujeme
