fb pixel Vlastenci, křesťané i sousedé: Pogrom proti Židům v Holešově zorganizovali českoslovenští vojáci, o život přišli dva lidé – G.cz
Vyhledávání

Vlastenci, křesťané i sousedé: Pogrom proti Židům v Holešově zorganizovali českoslovenští vojáci, o život přišli dva lidé

Zdroj: Palickap - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=85339971

Vznik republiky v roce 1918 byl po letech kruté války zadostiučiněním a novou nadějí na lepší život samostatného národa ve své vlastní zemi. I přesto došlo hned zpočátku k několika událostem, které celkovému euforickému dojmu škodily. Pod rouškou vlastenectví docházelo i na území nově vzniklého Československa k pogromům proti židovskému obyvatelstvu. Řadí se k nim i pogrom v moravském Holešově, k němuž došlo v noci ze 3. na 4. prosince před 103 lety a který byl rozpoután válečnými veterány z první světové války. Škoda se vyšplhala k hodnotě pěti milionů korun a o život přišli dva Židé, shodou okolností taktéž bývalí vojáci.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 3.12.2021, 15:56

Moravský Holešov

Město Holešov spadá ve Zlínském kraji do okresu Kroměříž a žije v něm přibližně 12 tisíc obyvatel. Holešov je poměrně známý hned z několika různých důvodů. Jednak se v tomto moravském městě každoročně pořádá Holešovská regata a legendární cyklistický závod Drásal, v druhé řadě je město známé pořádáním festivalu židovské kultury. Ostatně, Židovský hřbitov v Holešově patří k nejvýznamnějším židovským hřbitovům v Česku. A právě v tomto bodě se protíná česká židovská historie s historií tehdy (v roce 1918) ještě velice mladé republiky.

V roce 1918 žilo v Holešově necelých deset tisíc obyvatel, z nichž nezanedbatelnou část tvořilo také židovské obyvatelstvo v tamějším ghettu. Osudnou chvílí této části obyvatel se stala noc z 3. na 4. prosince 1918, kdy ve městě došlo k pogromu. Rasové nepokoje a pogromy proti Židům byly zejména v 19. a 20. století bohužel poměrně „běžnou“ záležitostí. Docházelo k nim často například na území Ruska či Polska, nevyhnuly se ale ani nově vzniklému Československu.

Nutno připomenout, že se v Holešově ze strany židovského obyvatelstva nejednalo o první zkušenost s pogromem. Na území tohoto moravského města došlo k pogromu například již v roce 1899, přesněji mezi 22. a 24. říjnem. Jakousi poskvrnu si tedy město neslo již z minulosti a situace z roku 1918 to rozhodně nezlepšila.

Židé v Holešově žili v podstatě svým vlastním životem a ve svém vlastním světě. Židovská komunita tehdy čítala kolem osmi stovek obyvatel a fungovala na principu samosprávy, jež nebyla přímo závislá na městě. Skutečně se jednalo o ghetto/židovskou čtvrť, která byla symbolicky oddělena od města bránou. Židé zde měli vlastní synagogu, již zmíněný hřbitov, provozovali obchody i továrny. Mnoho z tamějších Židů se navíc hlásilo k německé národnosti.

Vlastenci, křesťané i sousedé

To bylo mimo jiné jedním z důvodů, proč k pogromu vlastně došlo. V oné době se totiž po městě potloukala skupina vojáků z nově vzniklé Československé armády, která údajně do Holešova přijela z Moravské Ostravy. Jednalo se o vojáky, kteří se zrovna vrátili z první světové války. Právě ti útok proti židovské části obyvatelstva pečlivě naplánovali – o tom, že k nějakému útoku dojde, se údajně šeptalo již prvního prosince. A jaký byl jejich údajný motiv? Přece vlastenectví. Přesněji řečeno nenávist podložená rasovou příslušností, ale pečlivě skrytá pod tehdy velice důležitý a klíčový pojem vlastenectví. Vždyť na hradě tehdy seděl Tomáš Garrigue Masaryk. Ten byl sice také vlastencem, proti antisemitismu se však stavěl rázně. Tvrdil, že ten, kdo přijme Ježíše, nemůže být nikdy antisemitou.

V jádru věci byl však pravý důvod mnohem prostší. Židé disponovali od nepaměti značným majetkem, a to v poválečné bídě vyvolávalo v mnohých závistivé a záštiplné pocity. Pogromu se však neúčastnili pouze vojáci, kteří mimo jiné přeřezali telegrafní dráty z Holešova, aby se o „akci“ okolní svět dozvěděl co nejpozději. Přidali se k nim také obyvatelé Holešova, spořádaní křesťané, kteří se ještě nedávno se svými sousedy potkávali na ulicích.

Jak už bylo řečeno, hlavní motivací byl majetek. I z toho důvodu se vojáci kolem 21:30 rozestavěli nedaleko domů, ve kterých žili bohatší Židé. Přibližně kolem půl jedenácté si dali znamení třemi výstřely do vzduchu a pogrom se rozběhl. Vojáci začali loupit, kradli hlavně peníze a šperky – četníky mezitím drželi pod zámkem na četnické stanici. Žel, jak už to tak u pogromů bývalo, událost se neobešla bez ztrát na životech.

Během pogromu bylo vydrancováno 51 židovských domácností a 26 obchodů, z nichž šest bylo následně zapáleno. Dva Židé při pogromu přišli o život. Největším paradoxem celé situace pak byla podstata toho, kdo o život přišel. Jednalo se o Huga Grätzera a Hermanna Grünbauma, kteří se shodou okolností také nedávno vrátili z války. Několik měsíců zpět je tedy ještě jako vojenské kolegy spojovala válka, po jejímž skončení se však početnější skupina rozhodla loupit a zabíjet své bývalé spolubojovníky.

Vojáci rabovali přibližně do čtvrté hodiny ranní, čímž však pogrom neskončil. Poté, co vojáci opustili město, se do rabování pustili místní spoluobčané, kteří si prázdné vozy plnili vším možným – nábytkem, peřinami, šatstvem i nádobím. Celková škoda se vyšplhala až k pěti milionům korun. S rabujícím davem si poradil až příchod dvou jednotek vojska z Kroměříže a následné posily z Brna.

Následky pogromu

Soud s obviněnými účastníky pogromu proběhl až v létě následujícího roku. Patnáct obžalovaných holešovských občanů se vymlouvalo na opilost, která tehdy v tomto kontextu platila za polehčující okolnost. Vzájemně si navíc obyvatelé předávali informace, které jim následně pomohly u výpovědi. Soud odsoudil třináct organizátorů pogromu k trestu vězení v rozmezí 8 měsíců až 5 let, v průměru se pak jednalo o dvouleté sazby, do nichž se ovšem započítávala již půlroční vazba. Dalších 121 osob bylo odsouzeno k trestu vězení v rozmezí několika dnů až dvou měsíců, a to za podíl na pogromu a krádež.

Nejméně 12 vojáků bylo odsouzeno divizním soudem v Olomouci za veřejné násilí a krádež k vězení v rozmezí 3 měsíců až 10 let. Byl to právě vrah Hermanna Grünbauma, jenž dostal deset let. Následkem pogromu byla kromě často nedostatečných trestů i skutečnost, že téměř polovina Židů opustila Holešov a Židovská městská obec byla k městu Holešovu připojena – oficiálně 15. května roku 1919, ačkoli fakticky přestala židovská samospráva fungovat téměř hned po pogromu.

Zdroj: Česká televize, 100+1, Wikipedie

Podobné články

Doporučujeme

Další články