Dožil se 96 let, do strany vstoupil jako teenager, stál v čele sovětské vlády a řídil kormidlo sovětské zahraniční politiky. Byl věrným Stalinovým služebníkem a má na rukou krev tisícovek lidí. Kdo skutečně byl Vjačeslav Molotov?
Mládí
Narodil se 9. března 1890 v osadě Kukarka. Jeho celé jméno znělo Vjačeslav Michajlovič Skrjabin, ale příjmení se mu špatně vyslovovalo. Proto si jej, když se stal revolucionářem, změnil na Molotov. Nové příjmení odkazovalo na kladivo a zvyšovalo mu důvěru u dělníků. Jeho rodina patřila mezi aristokraty (což nebylo u bolševiků běžné). Byl šestým ze sedmi dětí. Vjačeslav byl rebel už jako malý chlapec, v sedmi letech jej vyhodili ze školy za chuligánství. Jeho otec na něj byl velmi tvrdý, často jej prý bil, a to i bičíkem. Nakonec vystudoval gymnázium, právě v té době se zapojil do revolučních aktivit. Byl velmi nadaný v matematice, ale místo kariéry jej zajímala politika. Po návratu do Kazaně (kde studoval gymnázium) založil Revoluční organizaci studentů středních škol. Do sociálně demokratické strany vstoupil v roce 1906, od té doby byl oddán jen revoluci. Později se přidal k radikálnímu křídlu, které neslo název Bolševici. Stal se předsedou zmíněné organizace. Za své aktivity byl zatčen a poslán do vyhnanství. Tam pokračoval ve studiu na ekonomické fakultě.
V roce 1912 se stal redaktorem prvních bolševických novin Pravda. Potkává se se Stalinem, dle jeho vzpomínek mu přebral dívku. Molotov nejen organizoval redakci, psal, ale také působil jako tzv. redaktor na zavření. Pokud byly noviny obviněny policií z podněcování revolučních aktivit, musely zaplatit velkou pokutu, jinak šel autor článku do vězení. V každé redakci tak působil člověk, který se nechal zavřít, aby noviny mohly dál fungovat.
Stalinovo kladivo
V revolučních dnech roku 1917 byl v úzkém vedení bolševiků, měl blízko k Leninovi i Stalinovi. Po říjnovém povstání byl zvolen předsedou petrohradského revolučního výboru. Byl velice tvrdý a nekompromisní. Poté zastával místo v Nižněgorodské gubernii a v Povolží, zabýval se agitací. Následně se stal generálním tajemníkem strany, později na jeho místo zvolili Stalina. Seznámil se s komunistou Polinou a také s dcerou židovského krejčího, která nepřestane obdivovat Stalina i přesto, že ji nechá zavřít do gulagu. Stane se tak po válce, kdy Stalinova paranoia vůči Židům stoupne na maximum. Chystá s nimi velký proces, ale nestačí jej uspořádat, umírá v den židovského svátku Purim. Když se v roce 1953 ptali Molotova, co by chtěl k narozeninám, jen tiše řekl: „Polinu...“ Vyhoví mu a dají se znovu dohromady, Polina umírá v roce 1970.
Po smrti Lenina se přiklání na Stalinovu stranu a je mu plně oddán. Již tehdy je znám jako workoholik, který klade na své podřízené velké nároky, dostává od nich přezdívku „Kamenný zadek“. Měl zvyk neslevit z principů a vždy trvat na svém. Měl velký podíl na rudém teroru v letech 1936–1938, dlouho si nebyl schopen přiznat, že to byla chyba. Jeho podpis je také na protokolu odsuzujícím 22 000 polských důstojníků k smrti v Katyni. Nejvíce proslul jako diplomat díky smlouvě o neútočení Paktu Ribbentrop-Molotov, ačkoliv sám o sobě říkal, že jím není. Od roku 1939 až do roku 1956 (s přestávkou dvou let) působil jako lidový komisař (ministr) zahraničí. V roce 1957 byl ze strany vyloučen Chruščovem. Jako jeden z mála bolševiků nebyl nikdy odsouzen v žádném procesu, dožil se úctyhodných 96 let. Zůstal stalinistou až do smrti, taktéž jeho žena. Ta fanaticky Stalina obhajovala, i když ji nechal zavřít do gulagu...
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vyacheslav_Molotov
https://en.wikipedia.org/wiki/Polina_Zhemchuzhina
Podobné články
Martin Miko
Jan Fiedler
Doporučujeme
