Šikovný právník

Johan de Witt byl dnes už poněkud zapomenutým holandským státníkem a především předsedou vlády. Vzdělaný muž z bohaté kupecké rodiny se narodil v roce 1625 a už v 19 letech vyjel spolu se svým otcem a bratrem Corneliem na svou první oficiální diplomatickou cestu do Švédska.

Od té doby se profesně věnoval právu, ale zároveň pracoval na politické kariéře. Tzv. velkým penzionářem, nejvyšší volenou politickou funkcí Spojených provincií nizozemských, a potažmo tedy nejmocnějším mužem v zemi (tedy v podstatě tím, čemu dnes říkáme premiér) stal roku 1650 po smrti Viléma II. Oranžského, kdy ve státě zavládl plně republikánský režim.

Witt se ukázal jako velmi schopný státník a diplomat, který dojednal mnoho zásadních spojenectví, tím nejvýznamnějším byla tzv. Trojitá aliance, která spojovala Švédsko, Anglii a právě Spojené provincie nizozemská a jejím cílem bylo zastavit rozšiřování Francie pod vládou Ludvíka XIV. To se na čas i podařilo, ale pak přišlo období, které se pro Johana de Witta ukázalo být rokem katastrof.

Rok k pádu stačil

V roce 1672 vytáhla Ludvík proti Spojeným provinciím a podařil ose mu zabrat velkou část území, což pro předsedu vlády znamenalo začátek konce. Lid, podpořen monarchistickými oranžisty, kteří proti de Wittově republikánskému přístupu brojili dlouhodobě, se obrátil proti němu, označil jej za zrádce a de Wittův bratr Cornelius byl dokonce odsouzen za intrikování proti místodržícímu princi(ten spravoval celou federativní republiku). Johan se vydal Cornelia navštívil, 20. srpna 1672 je ovšem napadl rozlícený dav, který je umučil a podle některých zpráv byla těla odvlečena do ústraní a snědena partou vyhladovělých kanibalů z řad plebsu.

A proč to všechno vyprávíme? My samozřejmě nesmíme nikoho k ničemu navádět, jenom nám to přijde jako zajímavý, inspirativní příběh...

Nechte si to rozležet v hlavě a mezitím se podívejte, jak to bude vypadat, až někdo o kauze Babiš junior natočí film.