fb pixel Ten, který zradil Caesara: Marcus Iunius Brutus spáchal sebevraždu po prohrané bitvě u Filipp – G.cz
Vyhledávání

Ten, který zradil Caesara: Marcus Iunius Brutus spáchal sebevraždu po prohrané bitvě u Filipp

Zdroj: Vincenzo Camuccini - Own work, user:Rlbberlin, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2168603

Marcus Iunius Brutus proslul v dějinách jako domnělý syn Julia Caesara a rovněž jako hlavní spiklenec při jeho vraždě roku 44 př. n. l. na zasedání senátu v Pompeiově divadle. Sám Brutus pak o dva roky později zemřel svou vlastní rukou, když neunesl porážku Marcem Antoniem a Octavianem u Filipp.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 23.10.2022, 09:00

Julius Caesar

Julius Caesar je jednou z nejvýraznějších osobností v dějinách, proto je jeho příběh dobře znám, včetně jeho proslulé smrti na půdě senátu v Pompeiově divadle. Vzhledem ke svému vlivu na chod evropských dějin se posléze z jeho jména vyvinul také titul caesar, tedy císař.

Sám Julius Caesar však císařem nebyl, prvním římským císařem se stal až jeho prasynovec Augustus, jenž vládl v letech 27 př. n. l. až 14 n. l. Společně s Marcem Liciniem Crassem a Gnaeem Pompeiem Magnem vytvořil tzv. první triumvirát, který po několik let dominoval římské politice.

Překročení Rubikonu

Velice proslulá jsou pak Caesarova vojenská tažení, například výboje v Galii, čímž se mu podařilo efektivně rozšířit římskou moc hluboko na sever. Caesar jako první Říman pronikl do Británie a za řeku Rýn.

Situace se zkomplikovala smrtí Marca Licinia Crassa, po které se Caesar dostal do konfliktu s Pompeiem podporovaným římským senátem. Tato komplikace se však nakonec ukázala jako počátek nezlomného Caesarova mocenského růstu.

Překročením řeky Rubikon v roce 49 př. n. l. rozpoutal Julius Caesar občanskou válku, na jejímž konci se stal jediným a nesporným vládcem a doživotním diktátorem celého římského státu. Poté, co se chopil moci, zahájil Caesar rozsáhlé reformy římské společnosti i římské vlády.

Brutova zrada

Tímto počínáním však podnítil řadu římských senátorů včetně Marca Iunia Bruta k osnování spiknutí. Marcus Iunius Brutus, dlouholetý Caesarův přítel, se z tohoto důvodu připojil ke Gaiovi Cassiovi Longinovi ve spiknutí proti stávajícímu římskému diktátorovi, a to v domnění, že tím zasadí zdrcující ránu Caesarově politice.

Roku 44 př. n. l. mu Caesar dokonce svěřil úřad městské praetury. I přesto se Brutus postavil do čela spiknutí a na Caesarově zavraždění v březnu roku 44 př. n. l. se dokonce osobně podílel. Tento čin ovšem vedl pouze k rozpoutání nového cyklu občanských válek, z nichž navzdory spiknutí vyšel jako vítěz Caesarův adoptivní syn Octavianus, který poté nastolil římské císařství.

Poté, co spiklenci zavraždili Julia Caesara, odešel Brutus do Malé Asie, aby zde shromáždil vojsko k boji s Caesarovými přívrženci, kterých nebylo málo a disponovali značnou vojenskou silou.

Roku 42 př. n. l. byl však v bitvě u Filipp poražen Marcem Antoniem a Octavianem a v důsledku spáchal sebevraždu. Téhož roku byl Caesar římským senátem oficiálně prohlášen za jednoho z římských bohů.

Zdroj: History, Wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články