Tajemná reciprocita: proč nás podvědomí nutí oplácet stejnou měrou? – G.cz
Vyhledávání

Tajemná reciprocita: proč nás podvědomí nutí oplácet stejnou měrou?

V 70. letech jeden univerzitní profesor provedl experiment, na základě něhož poslal vánoční pohlednice několika naprosto cizím lidem, které náhodně vybral. Během týdne mu naprostá většina korespondentů poslala rovněž vánoční pohled, ačkoliv ho neznali, ani ho nikdy neviděli. Výsledkem experimentu bylo otestování účinnosti pravidla reciprocity, které je založené na principu oplácení laskavosti laskavostí. Na tomto pravidle jsou postaveny i předváděcí akce pro seniory, kteří jsou ochotni si koupit vysavač za 60 tisíc korun, jelikož předtím dostali oběd a šišku salámu zdarma.

Martin Miko
Martin Miko 27.7.2018, 08:00

Teorie reciprocity se zakládá na staré biblické zásadě „jak ty mně, tak já tobě,“ a její princip spočívá v lidské potřebě člověka oplatit dar nebo službu, kterou nám někdo poskytl. Tímto pravidlem se řídí v podstatě každá lidská společnost bez ohledu na vzdělání, náboženství nebo tradice. Funguje podvědomě a lze ji využít například v marketingu, prodeji, charitativní činnosti a v dalších oblastech.

Závazky se musí plnit

Kniha Zbraně vlivu od Roberta B. Cialdiniho popisuje pravidlo reciprocity na konkrétních příkladech z naší novodobé historie. Jedním z nich je příběh chudé Etiopie, která v polovině 80. let darovala 5 000 dolarů jako pomoc obětem zemětřesení v Mexico City, které zasáhlo město téhož roku. Etiopii v té době ničilo sucho a bída, a přesto poslala finanční dar navzdory špatné situaci v zemi. Při zjišťování, proč Etiopie darovala finanční příspěvek Mexiku, se zjistilo, že Mexiko v roce 1935 poslalo Etiopii finanční dar, když byla v tísni po napadení Itálií.

Dávej a ber, nebo ber a dávej?

Jako další vzorový příklad v aplikaci reciprocity se udává na stoupencích sekty Hare Krišna, kteří na ulici vybírali příspěvky na provoz své organizace. Ačkoliv svým nápadným zjevem budili pozornost, tak bohužel ve výběru příspěvků tak schopní nebyli. Vše vyřešil nový přístup shánění příspěvků. Krišnovci si zvolili frekventované oblasti, jako byly letiště nebo metra, kde se rozdělili na dvě skupiny. První skupina rozdávala květiny a knihy. Druhá skupina, jež stála o několik desítek metrů dále, žádala o příspěvek od lidí, kteří měli v ruce květinu. V 60. letech byla tato metoda velice efektivní, dnes by už takový efekt neměla.

S reciprocitou se můžete setkat při studiu psychologie nebo práv, kde je zmíněna v rámci mezinárodního práva. Řeší například chování dvou států mezi sebou, například jak nakládají s vězni druhého státu, jak se staví k autorským dílům druhého státu nebo jak zacházejí se zbožím. Jestliže například země jednoho státu vydá vězně, předpokládá se, že až nastane opačná situace, tak se zachová druhý stát stejným způsobem. Objevuje se zde rovněž jakýsi nepsaný závazek, který by měl být opětován stejnou mírou.

Z určitého úhlu pohledu se dá pravidlo reciprocity považovat za korupční jednání v případě, že se jedinec snaží ovlivnit například svou výhru ve státní zakázce a „daruje“ úředníkovi nebo politikovi poukaz na dovolenou nebo jinou laskavost, díky které se bude cítit zavázán druhé straně. A navíc dle výzkumu je dokázáno, že cítíme závazek i v případě, že je laskavost či služba námi nevyžádaná a nechtěná.

A zde najdete prokrastinační horoskop.

Podobné články

Doporučujeme

Další články