Erich Maria Remarque se sice narodil v Německu, coby pacifista se ale rychle stal trnem v oku nacistickému režimu. Autor románu Na západní frontě klid musel z vlasti uprchnout do USA. Zatímco doma z něj udělali židovského lháře a zrádce, za oceánem podle jeho nejslavnějšího díla natočili oscarový film a spisovatel tam navázal milostné aférky ne s jednou, ne se dvěma, ale rovnou se třemi hollywoodskými kráskami. Jednu si dokonce i vzal.
Remarque, nebo Kramer?
Jméno Erich Maria Remarque se pravidelně objevuje na seznamech povinné literatury. Ač původem Němec, Remarque se řadí mezi autory tzv. ztracené generace – především americké spisovatele, kteří zažili hrůzy první světové války. Po ní měli problém s návratem do normálního života a ve svém díle všechny tyto zkušenosti bohatě zúročili. Právě v USA totiž Remarque většinu života žil a psal, ve vlasti by totiž skončil pravděpodobně v koncentračním táboře, kde by shořel stejně jeho knihy a povídky, které nacisté pálili.
Remarque byl totiž pacifista, zarytý. Už v 18 odešel bojovat do první světové války, na západní frontu, kde byl těžce zraněn, a poslední rok války strávil ve vojenském lazaretu. Jakmile v Evropě nastal mír, Remarque, ač traumatizován zkušenostmi z boje, se nedokázal vrátit zpět do běžného světa a začlenit se do společnosti. Vystřídal řadu povolání, nejprve chtěl být hudebníkem, pak malířem. Živil se chvíli jako učitel, pak to zkusil se svou velkou vášní pro auta a nakrátko se stal automobilovým závodníkem, až skončil jako obchodní cestující. Aby si ještě víc pomohl k „normálnímu životu“, oženil se s Ilse Juttou Zambon. Vydrželo jim to ale jen pět let, nicméně roku 1933 spolu odcestovali do Švýcarska, kde se znovu vzali, aby se Ilse nemusela vrátit do Německa. Tam už totiž zuřivě bujel nacismus, který Remarqua nesnášel. Spisovatel se tedy rozhodl emigrovat a Ilse s ním. Jejich vztah byl vyloženě partnerský, definitivně se rozešli roku 1957.
To už ale byli oba dávno nacionalizovaní občané Spojených států amerických, kde nakonec našli útočiště a nový domov. Nacisté totiž Remarqovo německé občanství zrušili. Prakticky ihned v tom třiatřicátém roce se dostal na index zakázaných autorů, a to právě kvůli zdrcujícímu vykreslení války v jeho nejslavnějším počinu Na západní frontě klid. Nacistická propaganda dokonce přišla s historkou, že se Erich Maria Remarque ve skutečnosti jmenuje Paul Kramer (což je Remarque pozpátku, to si hlavu vážně nenamáhali). Kramer měl být Žid, který se první světové války nikdy neúčastnil, a tudíž je popis války v díle Na západní frontě klid lživý a pacifisticky štvavý. Autor byl označen za „literárního zrádce“ a jeho knihy končily v ohni. On sám by možná skončil v koncetračním táboře, kde ostatně po vypuknutí druhé světové války nalezla smrt jedna z jeho sester.
V Americe ocenili Remarquovo dílo jiným způsobem – román Na západní frontě klid už roku 1934 pro stříbrné plátno zadaptoval režisér Lewis Milestone. Válečné drama s Louisem Wolheimem a Lewem Ayeresem v hlavních rolích bylo nominováno na čtyři Oscary, z nichž dva – ten pro nejlepší režii a pro nejlepší film – i získalo. Remarque se tak stal pojmem i v Hollywoodu, což ocenily především tamní herečky. Spisovatel prožil aféru s Hedy Lamarr, Dolores del Río nebo dokonce s Marlene Dietrich. Jejich vztah trval několik let a byl založen především na milostné korespondenci, která posléze vyšla i knižně. Životní partnerku pak Remarque našel v exmanželce Charlieho Chaplina, herecké divě Paulette Goddard. S tou se oženil v roce 1958 a žil s ní až do své smrti 25. září 1970.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
