Jak se udál státní převrat v Bavorsku?

Výmarská republika si na začátku listopadu 1923 připomínala pět let. Už pět let spolu jednotlivé strany zápasily o vládu v Německu i v jednotlivých spolkových zemích, byla tu parlamentní demokracie. Jenomže během těch pěti let sílila také podpora nacionalistů, kteří například odmítali platit válečné náhrady stanové mírovou smlouvou z Versailles.

Zdaleka největší podporu měli nacionalisté v Bavorsku, kde se to extremisty a populisty jen hemžilo. Však tu měli živnou půdu. Bavoráci nenáviděli Berlín, demokracii, republiku, mírovou smlouvu. Chtěli změnu, a tu se rozhodli nastolit 8. listopadu 1923, v předvečer výročí německé revoluce.

V té době se sešly bavorské elity v mnichovském Měšťanském pivovaru Bürgerbräukeller. Byl tu státní generální komisař Gustav von Kahr, generál Otto von Lossow a policejní plukovník Hans von Seisser, ale také Adolf Hitler se svými stoupenci. Hitler měl po válce utkvělou myšlenku: vrátit Německu hrdost. Vstoupil do nacistické strany a díky své výřečnosti na sebe rychle strhl pozornost. Bil se v prsa za zrušení Versailleské smlouvy.

GALERIE Jak šel Hitler "na pivo"

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Zkrátka v roce 1923 byl již Hitler známou postavou, cítil se silný a troufal si čím dál víc. Nechal jednotkami SA obklíčit Měšťanský pivovar. Kahr zrovna začal se svým projevem, když se v sále zjevil Hitler doprovázený dvěma ozbrojenými národními sociály. Strhl na sebe pozornost, klid v sále si zřídil výstřelem z revolveru. Ve svém projevu se dožadoval sesazení jak bavorské vlády, tak vlády v Berlíně a říšského prezidenta Eberta. Hitler se rozhovořil také o prozatímní vládě, jejímž řízením měl být pověřen on sám, rozdal i další posty. Prvním úkolem měl být pochod na Berlín.

Toto provolání k německému národu vzbudilo bouřlivý ohlas Hitlerových příznivců. Hitler volal po obnově svobody Německa, boji proti komunistům i sociální demokracii. Bavorsko otevřeně vytáhlo do boje proti Berlínu, což neušlo ani pozornosti sousedních zemí. Hitler se obrátil na nacionalisty ostatních spolkových zemí, aby se přidaly na jeho stranu, pokud by vše dospělo k občanské válce. Hitler počítal také zejména s maďarskou pomocí.

Jak akce bavorských pučistů dopadla? Zfanatizovaný dav skutečně vyrazil do mnichovských ulic. K vyhrocení situace došlo následujícího dne, 9. listopadu 1923, kdy se Hitler pochodem do centra Berlína pokusil skutečně uchopit moc. Jenomže davu jeho věrných a oddaných zastoupili cestu policisté, kteří však ustoupili, když Hitler vyhrožoval, že zastřelí rukojmí. Vše dospělo k přestřelce, která si vyžádala mrtvé a zraněné na obou stranách.

Mrtví nacisté byli později oslavováni jako mučedníci. To však předbíháme. Po neúspěšném pivním puči byla NSDAP rozpuštěna a Hitler se dostal před soud, který nad ním vynesl verdikt pěti let vězení. Nakonec si však odseděl jen necelých devět měsíců v pevnosti Landsberg. Čas strávený za mřížemi Hitler dokonale využil, začal pracovat na svém zásadním díle Mein Kampf. Své myšlenky diktoval Rudolfu Hessovi, který se spolu s ním nechal zavřít.

mein_kampf_dust_jacket.jpeg

(Foto: Wikipedia)

Dalo by se říci, že kdyby se neuskutečnil pivní puč a Hitler neskončil za mřížemi, Mein Kampf by nikdy nevznikl. Také je ale možné, že by se Hitler k absolutní moci dostal dříve než v roce 1933, zcela jinou cestou, to jsou ovšem jen kdyby, na která historie nehraje.

Skutečnost se měla tak, že byl Hitler po devíti měsících propuštěn na svobodu, v polovině roku 1925 vydal Mein Kampf, knihu plnou antisemitismu a rasismu a myšlenek o nadřazenosti árijské rasy. V tomtéž roce byla znovu obnovena činnost NSDAP. Hitler oznámil, že má v plánu uchvátit moc legálními prostředky. S příchodem hospodářské krize popularita NSDAP rostla a bylo to vidět na volebních výsledcích. Hitler byl jmenován říšským kancléřem 30. ledna 1933, nakonec se mu to tedy přeci jen podařilo.

A zde nabízíme 5 zajímavostí o Hitlerově Mein Kampfu, nejkontroverznější knize všech dob, která vyšla před 93 lety.