fb pixel Mizející alpské ledovce: jak dlouho ještě vydrží bílá krása? – G.cz
Vyhledávání

Mizející alpské ledovce: jak dlouho ještě vydrží bílá krása?

Ničíme svým rozmařilým životem přírodu? Realita je většinou složitější, než se na první pohled zdá.

Ivan Brezina
Ivan Brezina 2.7.2017, 15:50

Sedm kilometrů dlouhý ledovec Morteratsch najdete ve švýcarských Graubündenských Alpách. Objemem ledu je to největší ledovec v celé východní části Alp. Když se ale dostanete k jeho čelní moréně, padne na vás směs smutku a zděšení. Cestu lemují tabulky, které dokumentují, jak rychle se zmenšuje. Od začátku pravidelných záznamů v roce 1878 se zkrátil asi o dva kilometry. Po roce 1998 se každý rok zmenší průměrně o 17,2 metru, což se v posledních letech zrychlilo až na třicet metrů ročně. A Morteratsch v tom není sám – podobným způsobem tají i další alpské ledovce.

Zastánci teorie globálního oteplování způsobeného lidmi v tom vidí důkaz, že mají pravdu. Tak jednoduché to ale není už proto, že ledovce nefungují jako kostka ledu v limonádě. Na změny teploty reagují podle své velikosti se setrvačností desítek nebo spíš stovek let. Proměny rozlohy ledovců jsou tedy dlouhodobým procesem, na který by nepatrné oteplení nemělo mít vliv. A to ještě vůbec není jisté, jestli jsme to oteplení způsobili my svými skleníkovými plyny. Možná za něj může spíš změna sluneční aktivity.

Vedle změn teploty navíc záleží i na změnách srážkového režimu. Pokud se dlouhodobě sníží deště a sněhy, nemá ledovec přes zimu z čeho dorůstat a v létě se proto zmenšuje i bez oteplení. A aby to nebylo tak jednoduché, někde se ledovce zmenšují, ale jinde naopak zvětšují (třeba na jihozápadě Norska). Ale hlavně: co je to v přírodě těch pár staletí, kam sahá lidská paměť? Ledovce přece tají a zase přibývají periodicky celé miliony let.

A když na podzim 2010 v tzv. aféře Climategate unikla na veřejnost korespondence propagátorů teorie globálního oteplování, byl mezi nimi i e-mail amerického klimatologa Toma Crowleyho. „Alpské ledovce začaly ustupovat v mnoha regionech kolem roku 1850 a třetina až polovina jejich celkového ústupu proběhla před oteplením, které začalo v roce 1920. Jsme si tedy opravdu jistí, že za to mohou skleníkové plyny?“ stálo v něm. Co chcete víc?

Dnešní rozloha alpských ledovců tu není odedávna. Vznikla až v tzv. „malé době ledové“ (cca v letech 1315 – 1850). Říká se tak nejchladnějšímu období za poslední asi dva tisíce let. Dnešní globální oteplování a ústup ledovců proto někteří vědci vysvětlují jako postupný návrat k „normálu“.

A TADY se podívejte na fascinující fotky tajících ledovců z Grónska.

Podobné články

Doporučujeme

Další články