fb pixel Lidé se sklony k extremismu mají problém řešit složitější mentální úkony, odhalila studie – G.cz
Vyhledávání

Lidé se sklony k extremismu mají problém řešit složitější mentální úkony, odhalila studie

Zdroj: Profimedia.cz

Doktorka Leor Zmigrod z oddělení psychologie na Cambridge podle všeho odhalila způsob, jakým naše niterné mozkové pochody zrcadlí naše politické a ideologické názory. Výzkum podle ní může mít do budoucna široké využití.

Jan Studnička
Jan Studnička 22.2.2021, 12:05

Cambridge

S „překvapivým“ zjištěním přišli vědci z University of Cambridge, které zajímalo, jestli lidské vnímání politiky a ideologie má nějaké znaky v našich kognitivních funkcích. A poměrně očekávatelně má. Je pochopitelné, že se světonázor člověka samozřejmě řídí prostředím, v němž vyrůstá, zkušenostmi, rasou, pohlavím a všemi možnými faktory, ale někde hluboko v hlavě jsou pro to tak trochu předpřipraveny základy.

Studie postavená na předchozích vědeckých pracech vzala stovky testovacích subjektů mezi dvaadvaceti a třiašedesáti lety a v podstatě je bombardovala testy po dobu dvou týdnů. Třicet sedm ideologicky bezbarvých neurologických cvičení a dvaadvacet úkolů, které měly pomoci určit osobnostní rysy.

Výsledky

Jednoduše by se dalo říct, že studie našla úzký vztah mezi tím, jak pracuje náš mozek a tím, jak vidíme politickou realitu světa. Tak například u cvičení, kde měli testovaní lidé určovat výsledky s co možná největší přesností a co možná nejrychleji, měli liberálně smýšlející testovaní vynikající časy, ale nižší přesnost, zatímco konzervativci tradičně a opatrně dosáhli vyšší přesnosti s mizernými časy.

Zásadním, i když ne úplně nečekaným výsledkem studie, je zjištění, že lidé, kteří mají problémy se složitějšími mentálními úkony, komplexním plánováním nebo řešením složitějších problémů, mají tendenci sklouzávat k extremistickým a dogmatickým ideologiím. Čistě proto, že zjednodušují pohled na svět.

Kombo extremistických názorů a konzervatismu pak vede podle studie k problému se zvládáním emocí a možností „vybít si je“ na někom jiném. Doktorka Leor Zmigrod z oddělení psychologie Cambridgeské univerzity se domnívá, že s podobnými podklady se může v budoucnu dopředu pracovat s lidmi, kteří mohou padnout do pasti extremismu, případně se uchýlit k násilí.

No, není to nijak zvlášť objevné, ale je fajn mít to v datech.

Podobné články

Doporučujeme

Další články