24. prosince 1979 vpadl Sovětský svaz do Afghánistánu pod záminkou dodržování sovětsko-afghánské smlouvy o přátelství z roku 1978. Válka trvala deset let a Sovětský svaz značně vyčerpala, navíc připravila živnou půdu pro vzestup terorismu.
Invaze do Afghánistánu
Sověti vpadli do Afghánistánu 24. prosince v roce 1979. S blížící se půlnocí zorganizovali masivní vojenský letecký přesun do Kábulu, kterého se zúčastnilo odhadem 280 dopravních letadel a tři divize po téměř 8 500 mužích. Během několika dní Sověti zajistili Kábul a nasadili speciální útočné jednotky k dobytí paláce Tajberg. Jednotky afghánské armády věrné Hafizulláhu Aminovi kladly tvrdý, ale krátký odpor.
Dne 27. prosince byl do čela afghánské vlády dosazen Babrak Karmal, exilový vůdce parčamské frakce marxistické Lidově demokratické strany Afghánistánu a sovětské pozemní jednotky vstoupily do Afghánistánu rovněž ze severu.
Odpor venkovanů
Když se však Sověti vydali ze svých základen na venkov, narazili na tvrdý odpor. Bojovníci odporu, nazývaní mudžáhidi, považovali křesťanské či ateistické Sověty ovládající Afghánistán za znesvěcení islámu i své tradiční kultury.
Mudžáhidi používali proti Sovětům partyzánskou taktiku. Rychle útočili nebo podnikali nájezdy, pak zmizeli v horách a způsobili nepřátelům velké ztráty bez dlouhých lítých bojů. Bojovníci používali zbraně, které Sovětům ukořistili, nebo ty, které jim poskytly Spojené státy.
Dopady války
Průběh války se obrátil v roce 1987, kdy byly afghánským silám poskytnuty americké protiletadlové rakety. Stingery umožnily mudžáhidům pravidelně sestřelovat sovětská letadla a vrtulníky.
Nový sovětský vůdce Michail Gorbačov se rozhodl, že je čas se stáhnout. Demoralizované sovětské jednotky se v roce 1988 začaly stahovat, aniž by bylo v dohledu vítězství. Poslední sovětský voják přešel zpět přes hranice 15. února 1989.
Jednalo se o první sovětskou vojenskou výpravu za hranice východního bloku od druhé světové války a znamenala konec období zlepšování vztahů v rámci studené války. Následně byla odložena smlouva o zbraních SALT II a USA začaly znovu zbrojit.
Dlouhodobý dopad invaze a následné války byl hluboký. Sověti se nikdy nevzpamatovali z finančních ztrát, což významně přispělo k pádu sovětského impéria v roce 1991. Válka navíc vytvořila živnou půdu pro terorismus a vzestup Usámy bin Ládina.
Podobné články
Martin Miko
Jana MrákotováDoporučujeme
