fb pixel Když „řezník Balkánu“ stanul před soudem v Haagu: Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič byl souzen za válečné zločiny – G.cz
Vyhledávání

Když „řezník Balkánu“ stanul před soudem v Haagu: Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič byl souzen za válečné zločiny

Zdroj: U.S. Air Force/Staff Sgt. Brian Schlumbohm - [1], Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6887750

12. února roku 2002 se v nizozemském Haagu konal soud s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem, který byl obviněn z genocidy a válečných zločinů v Bosně, Chorvatsku a Kosovu.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 12.2.2023, 13:10

Jugoslávie a nástup Miloševiče

Jugoslávie, tvořená Chorvatskem, Černou Horou, Slovinskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Makedonií, se 31. ledna 1946 stala federativní republikou, v jejímž čele stál komunistický vůdce a maršál Josip Tito. Tito zemřel v květnu 1980 a Jugoslávie se spolu s komunismem v následujícím desetiletí rozpadla.

Miloševič, narozený 20. srpna 1941, vstoupil do komunistické strany v 18 letech. V roce 1989 se pak stal prezidentem Srbska. Dne 25. června 1991 vyhlásilo Chorvatsko a Slovinsko nezávislost na Jugoslávii a Miloševič poslal tanky ke slovinským hranicím, což vyvolalo krátkou válku, která skončila odtržením Slovinska.

Boje na Balkáně

V Chorvatsku vypukly boje mezi Chorvaty a etnickými Srby a Srbsko poslalo srbským povstalcům v Chorvatsku zbraně a zdravotnické potřeby. Chorvatské síly se střetly s jednotkami jugoslávské armády vedenými Srby a jejich srbskými stoupenci.

Odhaduje se, že bylo zabito 10 000 lidí a stovky chorvatských měst byly zničeny, než bylo v lednu 1992 uzavřeno příměří OSN. V březnu vyhlásila Bosna a Hercegovina nezávislost a Miloševič financoval následné povstání bosenských Srbů. To rozpoutalo válku, v níž zahynulo odhadem 200 000 lidí, než byla v roce 1995 v Daytonu ve státě Ohio uzavřena mírová dohoda zprostředkovaná Spojenými státy.

V Kosovu, bývalé autonomní provincii Srbska, se osvobozenecké síly střetly se Srby a byla tam vyslána jugoslávská armáda. V souvislosti se zprávami, že Miloševič zahájil etnické čistky proti kosovským Albáncům, zahájily síly NATO v roce 1999 letecké údery proti Jugoslávii.

Soud v Haagu

Miloševič, který se nemohl ucházet o třetí funkční období srbského prezidenta, se v roce 1997 stal prezidentem Jugoslávie. Po prohraných prezidentských volbách v září 2000 se odmítal smířit s porážkou, dokud ho následující měsíc masové protesty nepřinutily odstoupit.

Byl obviněn z korupce a zneužití moci a nakonec se 1. dubna 2001 po 26hodinovém zadržování vzdal srbským úřadům. V červnu téhož roku byl vydán do Nizozemska a obžalován tribunálem OSN pro válečné zločiny.

Slobodan Miloševič byl po většinu zdlouhavého procesu svým vlastním obhájcem. Proces nakonec skončil bez rozsudku, neboť byl takzvaný řezník Balkánu 11. března roku 2006 nalezen ve věku 64 let mrtvý ve své vězeňské cele, a to v důsledku zjevného infarktu. V únoru 2003 se Srbsko a Černá Hora staly společenstvím a oficiálně upustily od názvu Jugoslávie. V červnu 2006 vyhlásily obě země vzájemnou nezávislost.

Zdroj: History, wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články