Přestože generálmajor Dwight D. Eisenhower během svých 27 let jako armádní důstojník nikdy „neviděl“ boj, jeho znalosti vojenské strategie a talent pro organizaci byly na tak vysoké úrovni, že si jej náčelník generálního štábu generál George C. Marshall vybral a upřednostnil před dalšími téměř 400 vyššími důstojníky. Úkol stál před Eisenhowerem nelehký, měl vést americké síly ve válce proti Německu.
Eisenhower
Velení amerických sil v Evropě přebral generálmajor Eisenhower hned po svém příjezdu do Londýna, 25. června roku 1942. Poté, co se Eisenhower osvědčil na bojištích severní Afriky a Itálie v letech 1942 a 1943, byl jmenován vrchním velitelem operace Overlord, spojenecké invaze do severozápadní Evropy.
Eisenhower se narodil v Denisonu v Texasu v roce 1890 a v roce 1915 vystudoval Vojenskou akademii Spojených států. V pozoruhodně talentované třídě, která ve výsledku vyprodukovala 59 generálů, se Eisenhower umístil na 61. místě akademicky a 125. místě v disciplíně z celkového počtu 164 absolventů.
Jeho nadřízení si brzy všimli jeho výjimečných organizačních schopností a po vstupu USA do první světové války v roce 1917 jej jmenovali velitelem tankového výcvikového střediska. V říjnu 1918 dostal rozkaz odvézt tanky do Francie, ovšem válka skončila dříve, než Eisenhower vyplul. Ačkoli obdržel záslužnou medaili, byl zklamán, že se on sám boje nezúčastnil.
Mezi válkami neustále stoupal žebříčkem americké armády. Od roku 1922 do roku 1924 plnil rozkazy v zóně Panamského průplavu a v roce 1926 absolvoval školu pro velitele a generální štáb armády v Kansasu, kde patřil k těm nejlepším. V roce 1933 se stal pobočníkem náčelníka generálního štábu Douglase MacArthura a v roce 1935 odjel na Filipíny.
Velení v Evropě
Eisenhower, jenž byl na Filipínách povýšen do hodnosti podplukovníka, se vrátil do Spojených států v roce 1939, krátce poté, co vypukla druhá světová válka v Evropě. Prezident Franklin Roosevelt začal Spojené státy americké válečně připravovat a Eisenhower zjistil, že je jednou z klíčových postav rychle expandující americké armády.
V březnu roku 1941 byl jmenován plukovníkem a o tři měsíce později velitelem 3. armády, v září pak byl povýšen na brigádního generála. Poté, co Spojené státy v prosinci roku 1941 vstoupily do války, přiřadil náčelník generálního štábu Marshall Eisenhowera k divizi válečného plánování ve Washingtonu, kde připravil strategii pro spojeneckou invazi do Evropy.
V březnu roku 1942 byl povýšen na generálmajora a jmenován vedoucím operační divize ministerstva války. Netrvalo dlouho a Marshall Eisenhowera překvapil tím, že jej jmenoval do vysoké funkce, která znamenala jediné – podívá se do Evropy a „konečně“ se jako velitel zúčastní boje. 25. června 1942 dorazil Eisenhower do amerického velitelství v Londýně a převzal velení.
V červenci byl jmenován generálporučíkem a dostal se do čela operace Torch, spojenecké invaze do francouzské severní Afriky. Eisenhower byl tím, jenž navrhl systém jednotného vedení a brzy si vysloužil respekt svých britských i kanadských kolegů a podřízených. Ze severní Afriky pak úspěšně řídil invaze do Tuniska, Sicílie a na italskou pevninu.
V prosinci roku 1943 byl jmenován vrchním velitelem spojeneckých expedičních sil. Operace Overlord, největší kombinovaná námořní, vzdušná a pozemní vojenská operace v historii, byla proti nacisty okupované Evropě úspěšně zahájena 6. června 1944. Když se Německo 7. května 1945 vzdalo, byl Eisenhower již pětihvězdičkovým generálem.
Prezidentem
Po válce nahradil Eisenhower Marshalla na pozici náčelníka štábu armády a v letech 1948 až 1950 sloužil jako prezident Kolumbijské univerzity. V roce 1951 se pak vrátil do vojenské služby jako vrchní velitel Severoatlantické aliance NATO. Velení se vzdal v roce 1952, aby mohl za republikány kandidovat na post prezidenta.
V listopadu 1952 jednoznačně zvítězil v prezidentských volbách a v roce 1956 byl opět drtivou většinou zvolen. Populární prezident dohlížel na období velkého hospodářského růstu Spojených států a obratně prováděl zemi rostoucím napětím studené války. V roce 1961 odešel se svou ženou do důchodu na svou farmu v Pensylvánii. Eisenhower zemřel v roce 1969 a byl pohřben na rodinném pozemku v Kansasu.
Podobné články
Martin Miko
Jana MrákotováDoporučujeme
