fb pixel Klement Gottwald prezidentem: Za radikální levicovou politiku ho chtěli zatknout, nakonec se stal hlavou státu – G.cz
Vyhledávání

Klement Gottwald prezidentem: Za radikální levicovou politiku ho chtěli zatknout, nakonec se stal hlavou státu

Bronzovou sochu Klementa Gottwalda mají v Doubici na Děčínsku. Vlevo na portrétu Gottwald, vpravo Stalin Záběr z amerického filmového týdeníku + DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Dnes je tomu na den přesně 75 let, co se ujal funkce první československý komunistický prezident. Po abdikaci Edvarda Beneše, jehož víru nadobro zlomil únor 1948, se hradního postu dne 14. června 1948 ujal Klement Gottwald.

Václav Roman
Václav Roman Aktualizováno 13.6.2023, 23:59

S komunismem na věčné časy

Na sklonku 40. let to ale nebylo poprvé, co komunista Gottwald usiloval o funkci hlavy státu. O prezidentský úřad se pokoušel již v roce 1934, kdy byl jediným protikandidátem tehdy už čytřiaosmdesátiletého Tomáše Garrigua Masaryka. Gottwald, v té době poslanec a předseda komunistů, ať se snažil sebevíc, získal při volbě oproti tatíčku Masarykovi pouhý zlomek hlasů. Volitelé se semkli víc kolem Masaryka, těsněji kolem demokracie.

Gottwald se nikdy netajil tím, že si přeje zlikvidovat zavedený demokratický systém a nastolit místo něj přísnou diktaturu komunistické strany. Za uskutečňování radikálně levicové a protistátní politiky na něj ostatně byl vydán zatykač. Zatknout se však nenechal, uprchl do shovívavé náruče SSSR.

Po návratu do Československa představil na VII. sjezdu KSČ program lidové fronty určené na obranu proti nastupující nacistické agresi. Jednalo se však pouze o mezistupeň k diktatuře SSSR, jeho řešení nebylo příliš shovívavé vůči nekomunistickým politikům. Sjezd nakonec přijal mírnější program Jana Švermy, který ale Gottwald nesmlouvavě kritizoval.

Cesta je otevřená

Na podzim 1938 patřil Gottwald k hlavním představitelům opozice proti přijetí mnichovského diktátu. Druhou světovou válku strávil v Moskvě, odkud řídil činnost KSČ. Během svého dalšího pobytu v SSSR začal spekulovat o možnostech převzetí moci v Československu. Otevírala se před ním cesta tam, kde si přál být. Vývoj války i mezinárodní situace mu hrály do karet.

Navíc zpracoval Zdeňka Fierligera, velvyslance v Moskvě, a učinil z něj svého donašeče. Fierliger byl zkušený diplomat a blízký přítel Edvarda Beneše. Ten jej však poté, co se dal na stranu komunistického Sovětského svazu, zavrhl jako zrádce. Na konci roku 1943 se Gottwald dohodl s Benešem, představitelem londýnské emigrace, na sjednocení československého protinacistického odboje.

He had it all

Gottwaldovi a jeho spolupracovníkům se podařilo zasáhnout do poválečného uspořádání Československa. Komunista Gottwald významně promluvil do podoby košického vládního programu a Národní fronty, jako jejíž předseda se dne 10. května 1945 vrátil do Prahy. Od tohoto roku byl také předsedou KSČ, a to až do své smrti. Post předsedy vlády mu připadl po volbách v roce 1946, které vyhrály komunisté.

Zprvu si zahrával s myšlenkou, že najde pro Československo k socialismu „specifickou“ cestu a prohlašoval, že podnikání bude mít budoucnost, a že u nás kolchozy nebudou. Současně však budoval bezpečnostní aparát, který měl sbírat rozličné informace na představitele nekomunistických stran. Jejich členové záhy seznali, že je Gottwald tahá za nos, že všechno je jen hra a žádná demokracie, ani její náznak, nebude.

Gottwald prostřednictvím svých lidí ovládl armádu i bezpečnost. Měl k ruce všechny nástroje k uskutečnění úspěšného převzetí moci. Dokonce se mu nabízela i sovětská pomoc. Po demisi 12 ministrů v únoru 1948 mu k nastolení diktatury nestálo už nic v cestě.

Hradní pán

Během výkonu Gottwaldova prezidentského mandátu fakticky vládl Československu Sovětský svaz. Došlo k násilné kolektivizaci zemědělství a prosazení koncepce těžkého průmyslu. Komunistický mor zasáhl školství, vědu i kulturu.

Teror byl neúprosný. Kdo se zprotivil režimu, dočkal se krutého trestu. Éru Gottwaldova prezidentování lze nazvat érou vykonstruovaných procesů. Celkem bylo vyneseno více než 230 rozsudků smrti, ve většině případů se jednalo o politické zločiny. Na smrt poslal i 11 vysoko postavených komunistů včetně Rudolfa Slánského, který byl dlouhou dobu jeho přítelem a kolegou. Desítky tisíc lidí byly odsouzeny k doživotním či mnohaletým trestům vězení.

Stalina přežil Gottwald jen o pár dní. Čtvrtý československý prezident zemřel krátce na to, co se vrátil z pohřbu svého velkého vzoru. A to ve věku 56 let, což z něj činí našeho nejmladšího zemřelého prezidenta. Na jeho zdraví se výraznou měrou podepsal alkohol a chronická pohlavní nemoc, kterou většinu života trpěl.

A tady čtětě o kovaném komunistovi, kterého odstranili vlastní lidé jeho praktikami.

Podobné články

Doporučujeme

Další články