fb pixel Krvavé panovnice | G.cz
V antickém Římě jste si nikdy nemohli být jistí, zda za dalším rohem nepřekvapíte nějaký divoce souložící pár, nebo jestli naopak na vás nevybafne někdo s dýkou v ruce. Obzvláště ženy vlivných mužů tam vždy toužily po moci. Jednou z nejslavnějších vražedkyň byla Agrippina, matka pozdějšího císaře Nerona a sestra Caliguly. Ne ta oblíbená, ta, kterou dal poslat do vyhnanství. Po svém návratu do společnosti se Agrippina rozhodla získat výsadní postavení pro sebe i pro svého syna, tehdy ještě Lucia. Císař Claudius ji provdal za senátora, kterého ale Agrippina údajně otrávila a sama se stala Claudiovou chotí. Donutila ho, aby Lucia adoptoval a upozadil tak svého vlastního syna Britannica. Když se Nero dostal k moci, Agrippina si myslela, že bude vládnout jeho prostřednictvím, to jí ale nevyšlo. A protože kdo s čím zachází, tím taky schází, Nero se nakonec rozhodl, že ji nechá odstranit. Zajímavé je, že se ji třikrát pokusil otrávit, jednou utopit, a vůbec se mu to nepodařilo. Nakonec musel do jejího domu na odlehlém ostrově poslat partu vrahů a až ti „neporazitelnou“ Agrippinu sprovodili ze světa. Vlastní dílo (BurgererSF), CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=20389789